Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2024 v deficitu odpovídajícímu úrovni 1,7 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 43,6 % HDP.
Informoval o tom Český statistický úřad.
Schodek hospodaření vládních institucí ve 3. čtvrtletí roku 2024 dosáhl 34,4 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zlepšení o 12,9 mld. Kč. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 27,4 mld. Kč, který se meziročně zlepšil o 30,9 mld. Kč.
Hospodaření místních vládních institucí skončilo v deficitu ve výši 5,9 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 13,5 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v deficitu 1,1 mld. Kč.
„Ve třetím čtvrtletí roku 2024 vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 34,4 mld. Kč, což v relativním vyjádření představovalo 1,7 % HDP. Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně zvýšila na úroveň 43,6 % HDP,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2022 – 3. čtvrtletí 2024
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 6,0 % a dosáhly 39,4 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky a přijaté daně z výroby a dovozu.
Pokles byl zaznamenán u přijatých důchodů z vlastnictví. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 4,1 % a dosáhly 41,1 % HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky.
Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 235,9 mld. Kč na 3 449,9 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 42,8 % na 43,6 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 2,9 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 2,1 p. b.
Mezičtvrtletně dluh stoupl o 128,6 mld. Kč, nominální změna dluhu činila + 1,5 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 0,6 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke zvýšení míry zadlužení o 0,9 p. b.
Ve třetím čtvrtletí roku 2024 byla mezičtvrtletní změna dluhu (nárůst 128,6 mld. Kč) významně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 34,4 mld. Kč). Vládní instituce si vypůjčily o 94,2 mld. Kč více, než byl jejich výsledek hospodaření, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+ 230,2 mld. Kč).
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 54,2 mld. Kč, který odpovídal 2,7% HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zhoršilo o 2,4 mld. Kč, upřesnil ČSÚ. (sfr)