V Česku ve třetím čtvrtletí stoupla spotřeba tepla meziročně o více než 3 procenta. (Ilustrační foto).

V letošním třetím čtvrtletí v Česku meziročně vzrostla spotřeba tepla v soustavách centrálního zásobování. Důvodem je dřívější začátek topné sezony, září totiž bylo výrazně chladnější než před rokem. Celkem se v Česku ve třetím kvartále spotřebovalo 6,9 PJ tepla, což je meziročně o 3,1 % více než ve stejném období předchozího roku.

Vyplynulo to ze čtvrtletní zprávy o provozu teplárenských soustav, kterou zveřejnil ERÚ. Důvod nárůstu lze podle úřadu jednoduše shrnout jako zvýšenou spotřebu domácností v září; ta meziročně vyletěla o 45,3 %, a převážila tak i konstantní pokles spotřeby v průmyslu (za celé čtvrtletí meziročně -14,8 %).

„Spotřeba tepla byla v letošním třetím čtvrtletí velmi specifická. V kategorii průmyslu se v každém měsíci meziročně snižovala, u domácností byla v červenci a srpnu téměř totožná jako před rokem. Chladnější září ale do statistik promluvilo tak výrazně, že spotřebu domácností za celý kvartál zvýšilo o 16,6 % a celkovou spotřebu o více než 3 %,“ uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Snížená vlastní spotřeba závodních tepláren však způsobila, že výroba tepla (brutto) meziročně klesla o 6 %, na 20,1 PJ. Také zde je zřejmá disproporce mezi prázdninovými měsíci a zářím. Zatímco v červenci (-8,3 %) a srpnu (-11,5 %) meziročně poměrně významně klesala, v září naopak vzrostla (+ 1,6 %).

„Statistiky nejvýrazněji ovlivnilo snížení výroby tepla z uhlí. Teplárny sice i nadále nejčastěji využívaly hnědé uhlí, meziročně ale výroba z něj klesla o bezmála 22 %, na 5,4 PJ. Tento trend se projevil zejména v Karlovarském kraji, kde se vyrobilo téměř o polovinu méně tepla než před rokem,“ upozornil předseda ERÚ.

Důvodem situace na Karlovarsku je pokles vlastní spotřeby Sokolovské uhelné.

Z černého uhlí se vyrobilo pouhých 0,7 PJ tepla, meziročně dokonce o 41,1 % méně. Toto palivo se přitom využívá takřka výhradně v Moravskoslezském kraji – výrazný propad souvisí se situací v Liberty Ostrava. Snížená výroba tepla z uhlí byla kompenzována nárůstem jiných paliv, konkrétně zemního plynu (+17,5 % na 4 PJ) a biomasy (+17,2 % na 5 PJ).

Nadpoloviční většina tepla (10,6 PJ) vznikla způsobem KVET, tedy kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, meziročně se za třetí čtvrtletí jedná o pokles o 5,2 %. (sfr)