Senát schválil vládní důchodovou reformu v ČR. Do penze lidé budou chodit až od 67 let.
Senát schválil vládní důchodovou reformu. Do penze budou lidé odcházet až od 67 let. K této hranici se ze současných 65 let bude důchodový věk posouvat postupně. Důchodový věk poroste od ročníku narození 1966 každý rok o měsíc, až se ustálí pro ročníky 1989 a mladší na 67 letech.
Pro lidi, kteří se narodili až po roce 1965, bude schválení vládní reformy znamenat, že každý další ročník narození půjde do penze o měsíc později. Lidé narození v roce 1975 půjdou například do penze ve věku 65 let a deset měsíců.
Cílem vládní reformy bylo finančně stabilizovat penzijní systém v ČR.
Reforma však nezahrnuje pouze zvyšování důchodového věku. Mezi dalších dvanáct základních bodů například patří postupné zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. A to asi o 180 až 200 korun za rok.
Manželé nebo registrovaní partneři se budou moci rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali. Zavedení rodinného vyměřovacího základu má postupem času nahradit u prvních dvou potomků výchovné.
Tedy pětistovku měsíčně za každého k důchodu. U tohoto základu by se důchod během rodičovské vypočítával z průměrné mzdy v daném roce.
U lidí, kteří získali či získají nárok na výchovné ještě před reformou, tento příspěvek zůstane, ale nebude se valorizovat.
Dojde také k růstu minimální penze na 20 procent průměrné mzdy.
Lidem pečujícím o nemocné členy rodiny se pak nově bude vyměřovat důchod za dobu péče podle průměrné mzdy v daném roce.
Opozice růst věku odchodu do důchodu odmítla už při schvalování v Poslanecké sněmovně. Babišovo ANO oznámilo, že po volbách zvyšování důchodového věku zruší.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) při představení reformy senátorům řekl:
„Z mého pohledu je to novela zákona, která docela zásadním způsobem mění parametry našeho průběžného pilíře. Kdybychom nedělali nic, tak by se důchodový systém v roce 2030 začal propadat do poměrně výrazných ročních deficitů s tím, že největší dopad by byl zhruba kolem roku 2055“.
Lidé z povolání ve čtvrté rizikové kategorii pak budou moci docházet do důchodu podle počtu směn až o pět let dříve. A to aniž by se jim předčasná penze krátila. Zaměstnavatelé za ně ale budou platit vyšší pojistné.
Původně se to mělo týkat i lidí ve třetí kategorii rizik, kteří jsou vystaveni výrazným vibracím, teplu, chladu a celkové fyzické zátěži. Nakonec ale poslanci pozměňovacím návrhem tyto zaměstnance z úpravy vyňali.
Podle Jurečky bude změna pro lidi ze třetí kategorie rizik výhodnější.
„Dává jim větší individuální prostor pro zvolení strategie,“ konstatoval. (sfr)
