Nezaměstnanost v Česku klesla na 3,8 % a je druhá nejnižší v celé Evropské unii.

Nezaměstnanost v Česku klesla na konci letošního října na 3,8 % ze zářijových 3,9 % a je nyní druhá nejnižší v celé Evropské unii. Úřad práce ČR evidoval k 31. 10. 2024 celkem 289 003 uchazečů o zaměstnání, což je o 1 902 méně než v září. V meziročním srovnání byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,3 procentního bodu, tedy o 28 362 uchazečů.

Meziročně ale nezaměstnanost stoupla, když loni v říjnu činila 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 261 000 lidí a volných míst bylo přes 280 000.

Počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na pracovních úřadech byl letos v říjnu asi o 23 tisíc vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá podle úřadu již jedenáctý měsíc v řadě.

Z jednotlivých regionů byla nejvyšší nezaměstnanost v říjnu v Ústeckém kraji se 6,1 procenta. Naopak nejnižší byla v Praze, a to 2,8 procenta.

Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, kde dosáhla 8,4 procenta. Více než osmiprocentní byla ještě také na Karvinsku.

Nejnižší podíl nezaměstnaných Úřad práce zaznamenal v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,4 procenta lidí. Pod dvě procenta se podíl nezaměstnaných dostal také v okrese Praha-západ.

Úřad práce v říjnu zprostředkoval práci pro 27 386 uchazečů o zaměstnání, což je o 57 % více oproti stejnému období vloni. Od začátku roku to je už 238 027 zprostředkovaných míst, což je meziroční nárůst o 82 %.

Meziročně na dvojnásobek vzrostl v říjnu počet rekvalifikací, tedy klíčová aktivita vedoucí k získání lepší práce – od začátku roku se jich účastnilo celkem 35 646 lidí.

Míra nezaměstnanosti v ČR je znovu druhá nejnižší v EU.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v říjnu v průměru 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,5 uchazeče na jednu pozici.

Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadalo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří by mohli ihned nastoupit do práce, tak bylo v Česku v říjnu 266 468.

Dle Úřadu práce ČR bylo ke konci října 2024 na území ČR celkem 149 800 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (jedná se o kvalifikovaný odhad). V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 92 842 (tj. zhruba 62 % pracovněprávních vztahů).

Nejvíce jich bylo realizováno ve Středočeském kraji (26 792), v Praze (25 259) a v Plzeňském kraji (20 352). Nejčastěji pracují
osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.

V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali. Ke konci října evidoval ÚP ČR celkem 15 783 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v září 15 619 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (2 238 zájemců o zaměstnání, v září 2 111 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 545 uchazečů o zaměstnání, v září 13 508 uchazečů o zaměstnání).

Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 5,5 % (v září 5,4 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 31.10. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 61 139 (do září 59 949) osob s dočasnou ochranou. (sfr)