Teplárny si stěžují: Transformace teplárenství v Česku nepočká, Fialově vládě dochází čas. (Ilustrační foto).
Vládě zbývá necelý rok do konce funkčního období. Transformaci teplárenství a jeho odchod od uhlí do roku 2030 se sice podařilo nastartovat, řada úkolů však stále nebyla dokončena a čas se rychle krátí. Uvedlo to Teplárenské sdružení ČR, které apeluje na nového ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, aby se transformaci teplárenství intenzivně věnoval.
Cílem transformace teplárenství je do roku 2030 nahradit uhlí nízkoemisními zdroji energie, výrazně snížit emise skleníkových plynů a současně udržet příznivé ceny tepla pro 1,7 milionu domácností a další zákazníky v České republice. Potřebné investice odhaduje Teplárenské sdružení ČR na více než 200 mld. Kč.
“Transformaci teplárenství se této vládě podařilo nastartovat, pokud ovšem nemá dopadnout jako digitalizace stavebního řízení, je potřeba udělat ještě řadu kroků a splnit domácí úkoly,” upozornil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky Mirek Topolánek.
Transformace teplárenství měla stát na třech hlavních pilířích, první je dotační podpora z Modernizačního fondu na investiční projekty, druhým je provozní podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a třetím mělo být narovnání tržního prostředí zpoplatněním emisí skleníkových plynů ze zdrojů do 20 MW. Z těchto tří pilířů je naplňována pouze podpora z Modernizačního fondu.
Pro elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu historicky první výzvu pro účast v aukci. Lhůta pro podávání nabídek skončila 30. září, výzva však dosud nebyla vyhodnocena a účastníci aukce tak zůstávají v nejistotě, zda jejich projekt uspěl.
“V této chvíli jsme v situaci, kdy po třech týdnech zatím nebyla vyhodnocena 1. výzva k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, ani v říjnu ještě nevíme, jestli chce vláda kogeneraci příští rok vůbec podporovat a stále se také nepodařilo dokončit notifikaci podpory tepla z obnovitelných zdrojů,” zdůraznil Topolánek.
Materiál „Posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v ČR“, který zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, počítá s instalací nových výroben elektřiny na zemní plyn v rozsahu 3000 MW instalovaného výkonu. Jedná se o zásadní příspěvek k zajištění výkonové přiměřenosti elektrizační soustavy České republiky.
Pružné kogenerační zdroje mohou také zajistit podpůrné služby, které bude elektrizační soustavy s vysokým podílem intermitentních zdrojů nutně potřebovat. Je ale potřeba zajistit, aby tyto nové vysoce účinné výrobny elektřiny nezůstaly jen na papíře.
“Pan ministru Vlčkovi bohužel 100 dnů hájení poskytnout nemůžeme. Na to mu jeho předchůdce zanechal v šuplíku příliš mnoho nesplněných úkolů. Už jsem ho požádal o jednání a věřím, že si na teplárenství čas najde,” řekl Topolánek.
Teplárenské sdružení ČR letos zpracovalo studii, podle které by mohla v roce 2040 pocházet až třetina tepla z průmyslových teplených čerpadel využívajících například teplo z čistíren odpadních vod, řek nebo geotermálních vrtů. Podmínkou však je, že vláda a Energetický regulační úřad vytvoří pro takový rozvoj tepelných čerpadel ekonomické podmínky, což se zatím zdaleka nenastalo.
“Jestliže je elektřina včetně regulovaných plateb více než třikrát dražší než plyn, tak se s běžným tepelným čerpadlem dostanete sotva na proměnné náklady plynového kotle. Je jasné, že za této situace se ani se 40 % investičních dotací instalace výrazně nákladnějšího tepelného čerpadla nevyplatí, a to nejen v teplárnách,” uvedl Topolánek.
”Pokud chce vláda slíbit Evropské komisi, že do roku 2030 bude mít Česká republika 30 % energie z obnovitelných zdrojů, tak to zdaleka nepůjde splnit jen pomocí větrných a fotovoltaických elektráren,” dodal. (sfr)
