Fialova vláda schválila půl miliardy korun dotací sadařům postiženým mrazem. (Ilustrační foto).
Fialova vláda schválila téměř půl miliardy korun dotací jako odškodné sadařům v Česku postiženým mrazem. Odsouhlasila částku 478 milionů korun pro ty, kdo kvůli mrazům přišli alespoň o polovinu úrody. Žádat budou moci i nepojištění pěstitelé, ale těm stát sníží příspěvek na polovinu.
„Podpora zdaleka nepokryje propad příjmů z tržeb, je to jenom příspěvek k tomu, aby pěstitelé dokázali překlenout jeden rok, aby nedocházelo k dalšímu klučení sadů,“ oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Podle Výborného by mělo odškodné vyplaceno do konce ledna příštího roku. ODškodné se podle dosavadních odhadů dotkne asi 600 profesionálních pěstitelů.
Žádat o peníze si budou moci zemědělci mezi polovinou a koncem října.
Od roku 2015 dochází v Česku ke snižování ploch ovocných sadů, přestože se je snaží dotacemi zachovávat.
„Nejistota a obavy z budoucnosti jsou jedním z důvodů, proč se ovocnáři v posledních letech bojí příliš investovat do obnovy sadů nebo dokonce zakládat nové. Dalšími důvody jsou například vliv počasí v jednotlivých letech, špatná rentabilita pěstování ovoce, ale také situace na evropském trhu, zejména nadprodukce jablek v sousedním Polsku,“ uvedlo ministersvo v důvodové zprávě k poskytnutí dotací.
Tlak na současné ceny ovoce má i to, že jablek bude letos málo, neboť mrazy zasáhly i okolní státy. Podle ministerstva je ale i tak situace s rostoucí inflací na jedné straně a tlak obchodních řetězců na co nejnižší prodejní ceny od producentů na straně druhé pro mnoho producentů likvidační.
Evropská unie již dříve odsouhlasila pro ČR podporu 378 milionů korun, dalších 50 milionů přidá ministerstvo ze svého rozpočtu a o dalších 50 milionů požádalo státní kasu.
Žádat o pomoc mohou pěstitelé jabloní, hrušní, třešní, meruněk, višní, švestek s výjimkou myrobalánu, broskvoní, rybízu, maliníku, ostružiníku, jahodníku, angreštu, borůvek a ořešáků.
Ztráta u konkrétního druhu ovoce musí být kvůli mrazům nadpoloviční. Pěstitel také musí mít alespoň polovinu výměry pojištěnou pro případ nepřízně počasí, stačit bude ale i to, pokud měl pěstitel vlastní ochranný systém.
„Kvůli nevídanému rozsahu škod letošními mrazy bude rovněž bonifikován i pěstitel, který se o svoji produkci postaral tak, že měl zřízené na příslušné ploše daného ovocného druhu technické opatření, které slouží k ochraně proti klimatickým jevům, tedy protikroupové nebo protidešťové systémy včetně opěrné konstrukce a v případě jahod zakrývací textilie,“ stojí dále v důvodové zprávě.
Kvůli mimořádnému rozsahu škod budou moci žádat o pomoc i pěstitelé, kteří svou úrodu nepojistili, ale o půlku z ní přišli. Mimořádná podpora jim však bude krácená o 50 procent.
Podle Výborného je pojištění poměrně nákladné, neboť stojí kolem 20 procent příjmů sadařů. Stát se ho ale snaží podporovat skrze Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který přispívá desítky procent pojistného.
Letošní škody za mrazy a krupobití dosáhly podle konzervativních odhadů minimálně dvou miliard korun. (sfr)
