Mongolsko Putina nezatklo a nevydalo soudu. OSN to kritizuje jako porušení mezinárodních dohod. (Foto: Putin v Mongolsku, září 2024).
Ruský prezident Vladimir Vladimirovič Putin přijel na návštěvu do Mongolska, které bylo povinno řídit se zatykačem ICC a Putina vydat k mezinárodnímu trestnímu stíhání. Mongolsko tak však neučinilo a Putina nezatklo. OSN tento přístup Mongolska krizituje jako porušení mezinárodních dohod.
Na Putina byl Mezinárodním trestním soudem (ICC) vydán zatykač v souvislosti s válečnými zločiny spáchanými na Ukrajině. Mongolsko, které uznává jurisdikci tohoto soudu, by za normálních okolností mělo Putina zatknout a vydat.
Mongolsko se stalo první zemí uznávající jurisdikci ICC, kterou Putin po invazi na Ukrajinu navštívil. Jako signatář Římského statutu, na jehož základě byl ICC založen, by se Mongolsko mělo řídit zatykačem ICC. Kreml však už v pátek prohlásil, že se během Putinovy návštěvy neobává jeho zatčení.
Mluvčí Organizace spojených národů (OSN) Stéphane Dujarric připomněl signatářům mezinárodních smluv, že jsou povinni tyto dohody dodržovat. Nepřímo tím reagoval na návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina v Mongolsku.
„Země, které podepisují mezinárodní smlouvy, mají vůči těmto smlouvám určité závazky,“ uvedl Dujarric v reakci na dotaz ohledně Putinovy návštěvy.
Mongolsko je hospodářsky silě závislé na Rusku a sousední Číně. Na výzvy Ukrajiny k zatčení Putina nijak nereagovalo.
Estonsko a Litva, které patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny ve válce proti Rusku, také ostře kritizovaly Mongolsko za přijetí ruského prezidenta Putina, a to i přes existující mezinárodní zatykač.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna zdůraznil, že „rozhodnutí mongolské vlády rozvinout červený koberec pro Putina místo jeho zatčení vážně podkopává autoritu ICC a celého mezinárodního právního systému.“
Konstatoval dále, že „Mongolsko mělo jedinečnou příležitost přispět ke konci války na Ukrajině,“ ale tuto šanci promarnilo.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil mongolské rozhodnutí ignorovat zatykač ICC na Putina za nepřijatelné.
„Toto je další příklad oslabování systému založeného na mezinárodním právu,“ uvedl Landsbergis a dodal, že Litva již svou nespokojenost vyjádřila mongolské vládě.
Ministr Landsbergis také uvedl, že severské a pobaltské státy koordinují společné prohlášení v rámci Evropské unie na toto téma.
„Tlak veřejnosti a mezinárodního společenství je jediným způsobem, jak tuto situaci napravit,“ podotkl.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal v březnu loňského roku mezinárodní zatykač na Putina a ruskou ombudsmanku pro práva dětí Marii Lvovovou-Belovovou, protože existují důkazy, že jsou odpovědní za nelegální deportace obyvatel, včetně dětí, z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruska.
Tento čin je považován za válečný zločin. Zatykač znamená, že Putin by měl být zatčen v jakékoli zemi, která uznává rozhodnutí ICC.
Jihoafrická republika v roce 2023 odmítla zatknout Putina, který se měl zúčastnit summitu států BRICS. Putin nakonec na setkání nejel a zastupoval ho ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ukrajina reagovala na Putinovu cestu do Mongolska velmi kriticky a varovala tamní vládu, že tím, že neprovedla zatykač ICC, přebírá část odpovědnosti za válečné zločiny ruského prezidenta. (sfr)
