Výroba elektřiny z malých fotovoltaických elektráren loni v Česku vzrostla o více než 170 %. (Ilustrační foto).

Zatímco celková produkce elektřiny se loni v České republice snížila bezmála o desetinu, dařilo se obnovitelným zdrojům. Elektřiny vyrobily meziročně o 5 % více, největší nárůst přitom zaznamenal segment malých fotovoltaických elektráren (s výkonem do 10 kW).

Vyplynulo to z roční zprávy o provozu elektrizační soustavy, do které ERÚ poprvé promítl i výrobu elektřiny z malých zdrojů, které jsou provozovány bez licence.

„Malé fotovoltaické elektrárny, jejichž výkon nepřesahuje deset kilowatt, se loni na hrubé výrobě elektřiny podílely necelým jedním procentem. Působivý je ale meziroční nárůst jejich instalované kapacity i produkce. Mezi lety 2022 a 2023 se zvýšila instalovaná kapacita tohoto typu zdrojů o 158 procent a elektřiny vyrobily dokonce o 172 procent více.“

„Čísla jasně dokládají boom, který v posledních dvou letech zažívají instalace střešních solárních elektráren,“ uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Z roční produkce 0,72 TWh elektřiny dodaly malé fotovoltaiky do sítě 0,3 TWh. To znamená, že 0,42 TWh (58,3 %) bylo spotřebováno přímo v místě výroby – typicky domácnostmi či podnikateli, kteří tyto malé zdroje provozují.

„Data zároveň ukazují, že u výkonnějších fotovoltaických zdrojů je rozvoj o poznání pomalejší. Instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren přesahujících výkonem 1 megawatt se například meziročně zvýšila jen o 1,7 procenta a výroba elektřiny se u nich dokonce mírně snížila,“ doplnil Trávníček.

Celkově se v loňském roce vyrobilo v České republice 76,9 TWh elektřiny, což znamená meziroční pokles o 9,2 %. Propad je patrný především u výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí (-19 %, resp. -21 %) i zemního plynu (-16 %). Obnovitelné zdroje svou produkci naopak meziročně navýšily o 4,8 %. Kromě fotovoltaiky (+16 %) k nárůstu přispěly zejména malé i velké vodní elektrárny (+9,1 %, resp. +16 %).

V energetickém mixu, tedy v podílu na celkové výrobě elektřiny, hrálo loni prim jaderné palivo (40 %), následované hnědým uhlím (36 %), obnovitelnými zdroji energie (14 %), zemním plynem (4 %), černým uhlím (2 %), přečerpáváním vody (1 %) a ostatními plyny (1 %). (sfr)