Zadlužení Evropské unie se v letošním prvním čtvrtletí zvýšilo na 82 procent hrubého domácího produktu (HDP). V posledním čtvrtletí loňského roku přitom činilo 81,5 procenta HDP. Informoval o tom Eurostat. Nejvíce se státní zadlužení zvýšilo na Slovensku.
Dluhová situace se zhoršila i v zemích eurozóny. Zadlužení v eurozóně je vyšší než zadlužení celé EU a dostalo se na 88,7 procenta HDP. Přitom, na konci čtvrtého čtvrtletí loňského roku činilo 88,2 procenta HDP.
Meziročně se zadlužení eurozóny i celé Unie snížilo. Ale v České republice se meziročně zvýšilo, když na konci letošního prvního čtvrtletí dosáhlo podílu 43,6 procenta HDP.
Státní dluh v celé EU se ke konci prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil nad 14,10 bilionu eur (více než 355 bilionů Kč), když ještě před rokem přesahoval 13,53 bilionu eur.
V České republice státní dluh v prvním čtvrtletí podle údajů ministerstva financní vzrostl na rekordních 3,22 bilionu korun. Na konci prvního čtvrtletí roku 2023 v Česku přesahoval 3,09 bilionu korun.
Nejvíce zadlužené v EU je i nadále Řecko, kde se ale situace mírně zlepšuje. Na konci prvního čtvrtletí dosahovalo zadlužení Řecka 159,8 procenta HDP, když na konci posledního čtvrtletí loňského roku dosahovalo 161,9 procenta a před rokem bylo 169,4 procenta HDP.
Zadlužení nad 100 procenty HDP měly v letošním prvním čtvrtletí ještě Belgie, Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko.
Naopak nejnižší zadlužení, 22,6 procenta HDP, vykazuje Bulharsko.
V mezičtvrtletním srovnání se zadlužení nejvíce zvyšovalo na Slovensku a to o 4,6 procentního bodu na 60,7 procenta HDP. Silný růst zadlužení zaznamenaly také Estonsko a Belgie.
Nejvíce se zadlužení snížilo v Řecku, na Kypru, v Nizozemsku a ve Švédsku.
Ve své samostatné historii měla Česká republika nejnižší zadlužení v dobách vlády Václava Klause mezi lety 1996 až 1998, kdy podíl státního dluhu k HDP dosahoval pouhých 9 procent.
Ještě v roce 2019 dosahovalo zadlužení České republiky podílu 29 procent HDP. (sfr)