Putinův "mírový návrh" na finální ukončení války: Rusko zastaví palbu. Ale Ukrajinská armáda se musí stáhnout z východní Ukrajiny a Kyjev se zřekne vstupu do NATO.

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s Kyjevem. Ale až se vojska Ukrajiny stáhnou z Doněcké a Chersonské oblasti. Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje, za podmínku pro rozhovory s Kyjevem.

Ukrajina se navíc musí zavázat, že nikdy nevstoupí do NATO:

Jakmile to Kyjev učiní, Rusko podle Putina přeruší palbu a bude připravena k jednání.

Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského Putin dává podobná ultimáta jako nacistický vůdce Adolf Hitler.

„Dnes předkládáme další konkrétní, skutečný mírový návrh,“ zdůraznil Putin s tím, že Rusko je „připraveno zahájit jednání bez prodlení“.

„Uděláme to okamžitě,“ řekl o klidu zbraní, pokud Ukrajina přistoupí na ruské podmínky.

„Zdůrazním to hlavní, podstatou našeho návrhu není nějaké dočasné příměří nebo zastavení palby, jak chce Západ, aby obnovil ztráty, přezbrojil kyjevský režim a připravil ho na novou ofenzívu. Nemluvíme o zmrazení konfliktu, ale o jeho finálním ukončení,“ řekl šéf Kremlu.

„Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. Upozorňuji: z celého území těchto oblastí v jejich administrativních hranicích, které existovaly v době jejich uvedení na Ukrajinu,“ deklaroval prezident.

V prvních dvou případech použil termíny, které Moskva používá pro Doněckou a Luhanskou oblast. Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) jsou mezinárodně neuznané proruské separatistické útvary, které Moskva nejprve podporovala a po rozsáhlé invazi na Ukrajinu se je rozhodla anektovat.

Moskva v září 2022 oficiálně připojila Záporožskou oblast, Chersonskou oblast, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku k Rusku. Tuto anexi však většina světa neuznala.

Rusko nad těmito územími však nemá plnou kontrolu.

Putin chce, aby ruský nárok na čtyři ukrajinské oblasti a od roku 2014 okupovaný poloostrov Krym byl stanoven v mezinárodních smlouvách.

Mezi širší požadavky na mír, které ruský vůdce vyjmenoval, patřil nejaderný status Ukrajiny, omezení její vojenské síly a ochrana zájmů ruskojazyčného obyvatelstva v zemi.

Putin rovněž požaduje „denacifikaci“. Od počátku války opakovaně označuje bez důkazů ukrajinské vedení za nacisty, Západ i Ukrajina obvinění odmítají, mimo jiné poukazují na židovský původ ukrajinského prezidenta.

„Přirozeně to také předpokládá zrušení všech západních sankcí proti Rusku,“ podotkl Putin k požadavkům Moskvy na mírová jednání.

Zelenskyj: Putin je jako Hitler

Podle ukrajinského prezidenta Zelenského se ze strany Putina jedná o ultimátum, které se nijak neliší od vzkazů z minulosti.

„On se nezastaví,“ prohlásil Zelenskij o Putinovi, kterého přirovnal k nacistickému lídrovi Adolfu Hitlerovi.

„Je to stejná věc, kterou dělal Hitler. Proto bychom těmto zprávám neměli věřit,“ podotkl Zelenskyj.

Putinovy podmínky nejsou seriózním pokusem o nalezení dohody na smíru, řekl poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Kyjev už dříve uvedl, že mír může být založen pouze na úplném stažení ruských invazních sil z ukrajinského území a na obnovení ukrajinské celistvosti. Rusko už dříve tvrdilo, že by Kyjev měl uznat ruské územní zisky a upustit od své snahy o vstup do NATO.

Putin se k možnosti jednání s Ukrajinou vyjádřil krátce před začátkem mezinárodního summitu o míru na Ukrajině, který se bude o víkendu konat ve Švýcarsku, a očekává se na něm účast devíti desítek zemí a organizací. Moskva na něj pozvaná nebyla. (sfr)