Třetina obyvatel ČR budou důchodci, varovalo MPSV na podporu své reformy systému.
Podle nově zveřejněné zprávy MPSV bude počet seniorů po polovině století asi o 200 tisíc vyšší, než se původně očekávalo. Mohl by přesáhnout 3,3 milionu, a to v roce 2060. Třímilionovou hranici počet překročí asi v polovině 40. let. Ministerstvo tvrdí, že klesá počet dětí, připadajících na jednu ženu. Zatímco u generací narozených po druhé světové válce připadalo v průměru 2,1 dítěte na ženu, u žen narozených kolem poloviny osmdesátých let je to 1,6 dítěte.
V dalších generacích se čeká pokles na 1,5. K tomu se připojuje i růst průměrného věku, jehož se lidé dožívají.
Česko podle těchto údajů čeká výrazná demografická změna. Narůstat by měl podíl lidí starších 65 let, naopak by mělo ubývat dětí. Navíc u těch, kteří nyní vstupují do prvního zaměstnání, převyšují jejich budoucí důchody nad tím, co odvedou do systému.
Aby bylo dosaženo rovnováhy, muselo by se za současných podmínek výrazně zvýšit sociální pojištění.
Informace o očekávaném demografickém vývoji shrnula zpráva o stavu důchodového systému, kterou poslalo ministerstvo práce (MPSV) do připomínkového řízení.
Mimo jiné podle zprávy MPSV výrazně klesá počet dětí, připadajících na jednu ženu. Zatímco u generací narozených po druhé světové válce připadalo v průměru 2,1 dítěte na ženu, u žen narozených kolem poloviny osmdesátých let je to 1,6 dítěte. V dalších generacích se čeká pokles na 1,5. K tomu se připojuje i růst průměrného věku, jehož se lidé dožívají.
Počet seniorů bude podle ní po polovině století asi o 200 tisíc vyšší, než se očekávalo. Mohl by přesáhnout 3,3 milionu, a to v roce 2060. Třímilionovou hranici počet překročí o několik let dřív asi v polovině 40. let.
„Predikce, která byla, se posunuje. Počet starobních důchodců bude ještě vyšší. Má na to vliv posun doby dožití. Je pozitivní zpráva, že se budeme dožívat vyššího věku. Bude tu ale výrazný nárůst počtu lidí, kteří budou pobírat starobní důchod,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Důchodový systém v jeho dnešní podobě je proto podle Jurečky dlouhodobě neudržitelný, protože v příštích desetiletích bude stále méně pracujících vydělávat na stále více vyplácených důchodů.
Budoucí příjmy z toho, co odvedou lidé v produktivním věku za současných podmínek, budou podle zprávy výrazně pod tím, co se vybere.
„K dosažení rovnováhy mezi příjmy z pojistného a závazky by sazba důchodového pojistného musela činit 35 procent hrubé mzdy namísto současných 28 procent. Popřípadě by bylo nutné posílit příjmy z pojistného o příjmy z jiných daní,“ uvádí se ve zprávě.
Ministr Jurečka zopakoval, že by se měla prolomit současná maximální hranice pro odchod do penze ve věku 65 let. Nově by se důchodový věk určoval podle věku dožití s tím, že by lidé chodili do penze tak, aby tam strávili v průměru 21,5 roku.
Důchodový věk by se pak prodlužoval až o dva měsíce za rok.
Beze změn by propad důchodového systému podle zprávy činil kolem tří procent HDP. Ale to až po změnách, které vláda provedla ve valorizacích penzí, kdy pravidelně rostou jen o třetinu namísto poloviny růstu reálných mezd.
„Bez nich by to bylo pět procent HDP,“ doplnil Jurečka.
S dalšími plánovanými změnami se podle něj schodek může dostat jen na jedno procento.
Podle zprávy lidé, kteří v současné době odcházejí do starobního důchodu, v něm stráví v průměru zhruba 21,8 roku. Její autoři ovšem navrhují jiný růst než Jurečka.
„Aby bylo zvyšování důchodového věku generačně vyváženo, bylo by ho vhodné od roku 2031 zvyšovat tempem o jeden měsíc za rok pro generace 1966 až 1974,“ uvedli.
Pak lidé stráví v penzi čtvrtinu života. U lidí narozených v roce 1999 by to podle tohoto parametru znamenalo odchod do důchodu v 68 letech. (sfr)
PLNÝ TEXT ZPRÁVY MPSV:
