EU definitivně potvrdila platnost "migračního balíčku". Česko se zdrželo hlasování. (Ilustrační foto - redakční koláž).
Ministři z členských států Evropské unie na jednání v Bruselu definitivně potvrdili už dříve odsouhlasený tzv. „migrační balíček“. Česká republika se ve všech deseti hlasováních zdržela. Stejný přístup zastává Fialova vláda už od února, kdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Česko horší než ta, na níž se podílelo v době svého předsednictví.
Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko.
Evropský parlament schválil migrační balíček, který tvoří deset předpisů, na plenárním zasedání na začátku dubna letošního roku.
Migrační pakt počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.
Zavádí ovšem také tzv. povinou solidaritu, podle které musí těm zemím EU, které jsou přetíženy migračním tlakem, ostatní státy pomoci buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
Podle belgické státní tajemnice pro otázky azylu a migrace Nicole de Moorová, jejíž země nyní EU předsedá, zajistí azylový a migrační pakt spravedlivější a silnější migrační systém, který do praxe zavede změny. S tím, že nová pravidla mají zefektivnit evropský azylový systém a zvýšit solidaritu mezi členskými státy.
Členské státy EU budou mít nyní dva roky na to, aby uvedly předpisy plynoucí z migračního paktu do praxe.
Evropská komise brzy představí „společný implementační plán, který členským státům v tomto procesu pomůže,“ uvedla k tomu Belgie, jako předsednický stát EU.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu uvedl, že Česko nehlasovalo pro schválení balíčku. Podotkl, že tím, že se ČR zdržela hlasování, tak tím byla fakticky proti.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise dohodli již loni v prosinci.
Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU.
České ministerstvo vnitra tehdy ve svém prohlášení konstatovalo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než ČR očekávala, že zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Premiér Fiala při své návštěvě Itálie uvedl, že migrační pakt je krokem k rozumnému řešení, nicméně nedostatečným. Česko se v této souvislosti zapojilo do neformální skupiny států, které chtějí jít v této záležitosti dál, řešit migraci právě i mimo území EU a bojovat s převaděčstvím a pašeráctvím lidí.
Což potvrdil i Stanjura s tím, že Česká republika stojí v čele iniciativy zemí, které chtějí najít nové řešení, zejména mimo evropské země. Podle něho se již podařilo za tímto účelem zformovat 19 členských zemí EU. (sfr)
