Evropa se otepluje nejrychleji na světě. Teploty jsou o 2,3 stupně vyšší než před revolucí. (Ilustrační foto: redakční koláž).
Evropa se otepluje nejrychleji na světě. Teploty na tomto kontinentě jsou asi o 2,3 stupně vyšší než před průmyslovou revolucí. Podle nejnovější zprávy, sestavené službou Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světovou meteorologickou organizací (WMO), se evropský kontinent otepluje přibližně dvakrát rychleji než celosvětový průměr.
Poslední pětileté průměry ukazují, že teploty v Evropě jsou nyní o 2,3 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Celosvětově jsou teploty vyšší o 1,3 stupně Celsia.
Světová meteorologická organizace OSN a agentura Evropské unie Copernicus ve společné zprávě uvedly, že kontinent má příležitost vypracovat cílené strategie, které by urychlily přechod na obnovitelné zdroje, jako je větrná, solární a vodní energie, a reagovaly tak na dopady změny klimatu.
„Náklady na opatření v oblasti klimatu se mohou zdát vysoké, ale cena za nečinnost by byla mnohem vyšší,“ uvedla generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulo.
Náklady na hospodářské ztráty způsobené počasím a klimatem v roce 2023 zpráva organizací odhaduje na více než 13,4 miliardy eur, tedy asi 340 miliard korun.
Rapidní růst teplot podle této zprávy mimo jiné přispívá k výraznému nárůstu úmrtí v důsledku extrémních veder. Dle odhadů vzrostl počet úmrtí v Evropě v důsledku vln horka za posledních 20 let minimálně o 30 %.
Pro svou nejnovější studii použily Copernicus a WMO univerzální tepelný klimatický index, který měří vliv prostředí na lidský organismus. Tento index bere v úvahu nejen vysoké teploty, ale také vlhkost, rychlost větru, sluneční svit a teplo vyzařované okolím.
Ukázalo se, že nejvíce ohroženi jsou obyvatelé měst, kde se soustřeďuje populace a kde se teplota zvyšuje rychleji než ve venkovských oblastech. Zvýšené riziko se v plné nahotě ukázalo v průběhu loňského léta, kdy teploty v jižní Evropě přesahovaly 40 stupňů Celsia.
Dřívější studie odhadla, že vlna veder v červenci loňského roku mohla předčasně zabít až 60 tisíc lidí. Extrémní horka představují riziko zejména pro osoby pracující venku, starší lidi a osoby se zdravotními potížemi, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a cukrovka.
„V celé Evropě pozorujeme rostoucí trend v počtu dní s tepelným stresem a rok 2023 nebyl výjimkou. Evropa zaznamenala rekordní počet dní s extrémním tepelným stresem,“ upozornila klimatoložka Rebecca Emerton ze služby Copernicus.
V některých částech Španělska, Francie, Itálie a Řecka se v průběhu loňského roku vyskytlo až deset dní extrémního horka, které je definováno jako pocitová teplota vyšší než 46 °C, kdy je potřeba okamžitě jednat, aby se zabránilo stavům, jako je úpal.
Například v některých částech Itálie bylo loni v červenci zaznamenáno o 7 % více úmrtí než obvykle.
Rychlé oteplování Evropy je údajně způsobeno blízkostí Arktidy, která je aktuálně nejrychleji se oteplující oblastí na světě, a teplými oceánskými a atmosférickými proudy. Kvůli tomu se Evropa otepluje výrazně rychleji než jiná místa v podobných zeměpisných šířkách. (sfr)
