Inflace v Česku se i v březnu meziročně udržela na 2 %. Oproti únoru však ceny vzrostly. (Ilustrační foto).

Inflace v Česku se i letos v březnu meziročně udržela na 2 %. Oproti únoru však ceny vzrostly. V březnu rostly ceny v porovnání s předchozím rokem stejným tempem jako v únoru, tedy o rovná dvě procenta. Zdražují pohonné hmoty, naopak dále klesají v meziročním srovnání ceny potravin. V meziměsíčním porovnání ceny stouply o desetinu procenta.

Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Podle ČSÚ spotřebitelské ceny v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn především zvýšením poplatku za dálniční známku o 53,3 % a růstem cen pohonných hmot a olejů o 1,6 %.

V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 0,5 % a ubytovacích služeb o 1,9 %. Růst cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn vyššími cenami tabákových výrobků o 2,1 %.

K meziměsíčnímu snížení celkové cenové hladiny v březnu přispěly především ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde klesly zejména ceny ovoce o 2,6 %, vajec o 6,0 %, vepřového masa o 1,7 %, sýrů a tvarohů o 1,1 % a jogurtů o 3,7 %. V oddíle rekreace a kultura byly nižší ceny dovolených s komplexními službami o 2,8 % v důsledku končící zimní sezóny.

Ceny zboží úhrnem zůstaly na úrovni měsíce února a ceny služeb vzrostly o 0,4 %.

Meziroční srovnání

„V březnu ceny oproti loňskému roku vzrostly stejně jako v únoru o 2 %. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však rozdílný. Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o 6 %,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně spotřebitelské ceny v březnu vzrostly stejně jako v únoru o 2,0 %. Zrychlení meziročního cenového růstu zejména v oddíle doprava bylo kompenzováno prohloubením cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle doprava v březnu vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 4,8 % (v únoru růst o 1,2 %) a poplatek za dálniční známku o 53,3 % (v únoru meziroční změna 0 %).

Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje klesly zejména ceny mouky o 27,8 % (v únoru pokles o 22,8 %), vepřového masa o 5,7 % (v únoru pokles o 2,0 %), jogurtů o 7,9 % (v únoru pokles o 6,1 %), ovoce o 2,9 % (v únoru pokles o 1,1 %) a zeleniny o 4,8 % (v únoru pokles o 0,1 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 7,1 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,6 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 13,1 % a tepla a teplé vody o 3 %.

Ceny zemního plynu meziročně klesly o 5,2 % a tuhých paliv o 4,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 8,2 % a ubytovacích služeb o 9 %.

V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 3,2 %, piva o 4,9 % a tabákových výrobků o 5,9 %. Ceny vína meziročně klesly o 3,0 %. Ceny v oddíle doprava byly vyšší o 3,5 %.

Na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly v březnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde kromě již výše zmíněného, klesly ceny drůbežího masa o 16,4 %, polotučného trvanlivého mléka o 26,6 %, vajec o 27,7 % a cukru o 22,2 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 0,9 % (v únoru o 1,0 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,1 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 5,4 %.

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v březnu 150,4 % (v únoru 150,2 %).

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 7,1 % (v únoru 8,2 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)

Podle předběžných výpočtů vzrostl v březnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,2 % a meziročně o 2,2% (v únoru také o 2,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v březnu 2024 za Eurozónu 2,4 % (v únoru 2,6 %), v Německu 2,3 % a na Slovensku 2,5 %.

Nejvyšší byla v březnu v Chorvatsku (4,9 %) a nejnižší v Litvě (0,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v únoru 2,8 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Nejvyšší byla v únoru v Rumunsku (7,1 %) a nejnižší v Dánsku a v Lotyšsku (shodně 0,6 %). (sfr)