Hospodaření vládních institucí ČR skončilo za rok 2023 schodkem ve výši 3,3 % HDP.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2023 schodkem ve výši 3,3 % HDP, což představuje meziroční nárůst o 0,1 procentního bodu (p. b.). Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2023 úrovně 44 % HDP, při meziročním poklesu o 0,2  p. b.

Informoval o tom Český statistický úřad v rámci tzv. První notifikace, kdy údaje byly zaslány Eurostatu.

„Hospodaření vládních institucí za rok 2023 skončilo schodkem ve výši 239,7 mld. Kč, v meziročním srovnání nejvíce rostly výdaje na sociální dávky. Míra zadlužení vládních institucí oproti roku 2022 mírně poklesla a dosáhla úrovně 44 % HDP,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Největší podíl na deficitu připadal i nadále na subsektor ústředních vládních institucí, který skončil v deficitu 305,0 mld. Kč, místní vládní instituce skončily v přebytku 70,3 mld. Kč a subsektor fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) v deficitu 5 mld. Kč.

Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2020-2023

V rámci jarních notifikací bylo též mírně revidováno saldo hospodaření vládních institucí za rok 2022, které se vylepšilo o 2,6 mld. Kč především z důvodu aktualizace údajů o daních.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2023 meziročně o 10 %, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 281,8 mld. Kč. Nejvíce rostly příjmy z daní z příjmu a ze sociálních příspěvků.

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2023 o 10,1 %, resp. 306,2 mld. Kč. Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek, dotací a náhrad zaměstnancům.

Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2023 dosáhla úrovně 44 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 0,2 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP (- 3,4 p. b.), zatímco nominální růst dluhu přispěl ve vztahu k HDP ke zvýšení o 3,2 p. b.

Dluh na konci roku 2023 dosáhl 3 228,4 mld. Kč, z čehož převážná část je tvořena emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 346,2 mld. Kč, naopak došlo k poklesu přijatých půjček (- 124,4 mld. Kč).

Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010) a slouží k  hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.

Saldo za 4. čtvrtletí

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 v deficitu odpovídajícímu úrovni 5,6 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla o 0,2 p. b. na 44 % HDP.

Schodek hospodaření vládních institucí ve 4. čtvrtletí roku 2023 dosáhl 107,4 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 8,6 mld. Kč. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 79,3 mld. Kč, který se meziročně zvýšil o 12,3 mld. Kč.

V deficitu skončilo též hospodaření místních vládních institucí, dosáhl výše 17,7 mld. Kč a v meziročním srovnání se příliš nezměnil. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo též v deficitu 10,4 mld. Kč.

„Hospodaření vládních institucí ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 skončilo schodkem 107,4 mld. Kč. Na tomto výsledku se nejvíce podepsaly rostoucí výdaje na sociální dávky. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla výše 44,0 % HDP a meziročně poklesla o 0,2 procentního bodu,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2021 – 4. čtvrtletí 2023

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 9,1 % a dosáhly 42,2 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z důchodů a přijaté sociální příspěvky.

Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 9,1 % a dosáhly 47,8 % HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky a dotace.

Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 230,8 mld. Kč na 3 228,4 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla ze 44,2 % na 44 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 3,2 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 3,4 p. b.

Mezičtvrtletně dluh stoupl o 14,3 mld. Kč, nominální změna dluhu činila 0,2 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 0,6 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke snížení míry zadlužení o 0,4 p. b.

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 byla mezičtvrtletní změna dluhu (nárůst 14,3 mld. Kč) významně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 107,4 mld. Kč). Vládní instituce si vypůjčily o 93,1 mld. Kč méně, než byl jejich výsledek hospodaření. Financování vládních výdajů tak proběhlo z aktiv vytvořených v předchozích obdobích.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+346,2 mld. Kč).

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 64,1 mld. Kč, který odpovídal 3,5 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření vylepšilo o 0,7 mld. Kč. (sfr)