Deficit státního rozpočtu ČR v březnu mírně vzrostl na 105 miliard korun.

Státní rozpočet ČR vykázal ke konci letošního března deficit 105 miliard korun. Schodek se tak proti letošnímu únoru mírně prohloubil o 2,5 miliardy Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 99,1 mld. Kč. Informovalo o tom ministerstvo financí ČR.

K meziročnímu zlepšení salda o 61,2 mld. Kč přispěl téměř 12% růst příjmů, naopak výdaje meziročně klesly o 2,6 %. Zatímco na záporném tempu výdajů se výrazně promítla doznívající pomoc státu související s vysokými cenami energií, příjmy byly posíleny březnovým inkasem daně z neočekávaných zisků.

“Březnové hospodaření přináší dvě pozitivní zprávy – meziroční zlepšení rozpočtového deficitu o více než 60 mld. Kč a prakticky vyrovnané měsíční hospodaření, které současně bylo nejlepším březnovým výsledkem za posledních pět let. Ve výsledcích se projevuje návrat k normálu, kdy do rozpočtu už nezasahují mimořádné výdaje, jako byla loni pomoc domácnostem a firmám v situaci vysokých cen energií.“

„Na příjmové straně je už nyní vidět oživení spotřeby domácností. Během dalších měsíců se na obou stranách rozpočtu postupně více projeví změny, které přinesl ozdravný balíček a které letos sníží celoroční deficit o 43 mld. Kč,“ uvedl k výsledkům plnění rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy vzrostly

Příjmy státního rozpočtu byly na konci března o 11,6 % (+46,6 mld. Kč) vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě daňové příjmy (+27,7 mld. Kč), pojistné (+13,0 mld. Kč) a prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+3,8 mld. Kč).

Výběr daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+16,0 %, +4,0 mld. Kč) pozitivně ovlivnil růst mezd a změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku, jako například snížení pásma pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně platí, že řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně v následujícím roce.

Inkaso daně z příjmů právnických osob (+16,7 %, +5,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-2,6 %, -0,1 mld. Kč), bylo v březnu razantně posíleno splatností první čtvrtletní zálohy a současně vyrovnáním daně pro část poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna. Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (13,0 mld. Kč), která byla loni poprvé odvedena až v září.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,9 % (+13,0 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+8,7 %, +6,9 mld. Kč) se pozitivně promítá růst výdajů domácností na spotřebu. Zároveň se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+11,6 %, +3,8 mld. Kč) meziročně vzrostlo, a to zejména díky spotřební dani z minerálních olejů a lihu. Růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+14,2 %, +2,4 mld. Kč) je způsoben navrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (z 8,45 Kč/l na 9,95 Kč/l).

V případě inkasa spotřební daně z lihu (+42,5 %, +1,1 mld. Kč) se jedná o dopad předzásobení před zvýšením sazby daně. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+3,6 %, +0,4 mld. Kč) je rovněž v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný, nicméně v následujících měsících již očekáváme jeho stabilizaci.

Výběr ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému. Opatření konsolidačního balíčku se u spotřebních daní začnou projevovat až v průběhu roku v závislosti na splatnosti daně či účinnosti nových sazeb.

Výdaje klesly

Celkové výdaje meziročně klesly o 14,6 mld. Kč (-2,6 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (-2,3 %, -12,1 mld. Kč) tlumený nižší podporou poskytovanou v oblasti energií (-16,6 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (-5,0 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (-3,5 mld. Kč).

Dynamiku běžných výdajů naopak zvyšovaly dávky důchodového pojištění (+9,3 mld. Kč), předfinancováním oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+4,9 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+3,4 mld. Kč) a platba veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+3,1 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,8 %, +10,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+5,5 %, +9,3 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+1,2 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (+0,5 mld. Kč).

Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-0,5 mld. Kč) a se snižujícím se objemem poskytnuté humanitární dávky i pomoc státu osobám v hmotné nouzi (-0,4 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.

Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 4,0 mld. Kč (+26,1 %), byly nejvíce navýšeny výdaji souvisejícími s pořízením víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,7 mld. Kč).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,3 mld. Kč (+8,8 %). Objem vyplacených prostředků vzrostl o 9,0 % (+3,1 mld. Kč).

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-35,9 %, -15,9 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spjatá s dotacemi do oblasti energetiky (-16,6 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 9,2 mld. Kč (-14,7 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 5,7 mld. Kč (+4,4 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-2,2 mld. Kč).

Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,0 mld. Kč). Naopak k navýšení podpory podnikatelů došlo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+1,4 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně klesly o 6,5 mld. Kč (-7,0 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (-1,5 mld. Kč).

Jejich pokles ovlivnil meziroční nesoulad ve vyplacení druhé čtvrtletní zálohy soukromým školám (-3,4 mld. Kč), který bude narovnán v dubnu. Podobně jako na konci března předchozího roku stát uvolnil 14,9 mld. Kč (více než 50 % rozpočtu) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby.

Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků OP Jan Amos Komenský (-2,4 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (-1,4 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 10,2 mld. Kč (-30,8 %, -5,0 mld. Kč). Meziroční pokles souvisel s loňskou lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů.

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,5 mld. Kč (-22,8 %).

Kapitálové výdaje státu v objemu 33,6 mld. Kč (-7,1 %, -2,6 mld. Kč) jsou na počátku roku tradičně nízké, což souvisí jednak s realizací investic převážně ve druhé polovině roku a v letoším roce i s přechodem na novou finanční perspektivu. Většina těchto prostředků (20,4 mld. Kč; +0,02 mld. Kč) představovala výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie.

Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-6,4 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (-4,1 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy (+2,7 mld. Kč) podpořené především financováním strategických záměrů Armády České republiky.

Transfery územním rozpočtům (+3 mld. Kč) a podnikatelům (+1,9 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Integrovaného regionálního operačního programu 2014+ a Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+, uvedlo ministerstvo. (sfr)