Evropa se začíná obávat reálné vojenské agrese Ruska proti evropským státům NATO. (Ilustrační foto).

Evropa se začíná reálně obávat vojenské agrese Ruska proti evropským státům NATO. Před hrozbou takového ruského útoku varovali polský prezident Duda, polský generál Andrzejczak, ale i český premiér Fiala, který vyslovil obavu, že kvůli přístupu Andreje Babiše a jeho hnutí ANO by Rusko mohlo proniknout až do Česka. Podle šéfa NATO by vojenská konfrontace s Ruskem mohla trvat desetiletí.

Rusko by mohlo být vojensky schopno zapadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval polský prezident Andrzej Duda, který se odkazoval na zprávu německých expertů.

„Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO,“ uvedl Duda.

Evropské země mají podle něho dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, „aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy…, aby k invazi nedošlo“.

Zbrojit je podle Dudy třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat.

„Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku,“ upřesnil polský prezident.

Duda také varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

„Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce,“ dodal.

Dodal, že „díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku“ má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonci varují

Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

„Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace… a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech,“ zdůraznil šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr vyvodil z plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin také řekl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

„Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší,“ podotkl Rosin s tím, že podle něho postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

Válka na desetiletí

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity.

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem.

„Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí,“ vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Za nejlepší obranu považuje podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit.

„Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné,“ dodal.

Stoltenberg apeloval na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. „To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu,“ dodal.

Polsko chce jaderné zbraně

Ukrajinci vzhledem k nedostatku munice, ale i vojáků válku s Rusy prohrávají, jejich ztráty na životech je třeba počítat v milionech, a ne statisících. Musíme se proto chystat na válku a k přijetí nezbytných kroků.

Prohlásil to v rozhovoru pro TV Polsat polský generál Rajmund Andrzejczak.

„Polské armádě zůstávají na přípravu už jen dva tři roky,“ řekl.

Podle Andrzejczaka, který byl do října 2023 roku náčelníkem polského generálního štábu, by Polsko mělo patřit do skupiny zemí disponujících jadernou zbraní, což by zásadně posílilo jeho obranné postavení.

„Ukrajině chybí více než 10 milionů obyvatel. Odhaduji, že ukrajinské ztráty je třeba počítat v milionech, a ne statisících. V této zemi není dostatečně množství lidských zdrojů, armáda nemá s kým bojovat proti agresorům,“ upřesnil generál.

Za ztráty přitom nelze považovat jen zabité lidi, ale i zraněné či jinak vyřazené z boje.

„Z jedné strany je třeba lidi uklidňovat, ale z druhé netajit, že je třeba se připravit na válku. To na nás závisí, zda k vojenskému konfliktu dojde za dva tři roky, či za pět let. Naším posláním je, oddálit tuto hrozbu co nejvíc,“ uvedl dále.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve Sněmovně kritizoval Andreje Babiše a jeho bývalou vládu, která podle něj měla jen marketingové sny. Dodal, že osud Česka je Babišovi lhostejný. „Budeme čekat, až dojde Rusko až sem?“ zeptal se. (sfr)