Průzkum: Důvěra v českou armádu klesá. Mezi mladými je však na vysokých číslech.

Důvěra v armádu napříč populací postupně klesá už čtvrtý rok v řadě a v lednu letošního roku dosáhla 62 %, což je nejméně od roku 2008. Mezi mladými lidmi ve věku 18-29 let je však důvěra v armádu výrazně vyšší a 79 % této instituci věří. Vyplynulo to z výzkumu z letošního ledna, který výzkumný ústav STEM dělal v rámci dlouhodobého sledování názorových trendů v české populaci.

Velkou podporu má nadále členství v Severoatlantické alianci, do níž Česko vstoupilo před 25 lety. Souhlas se členstvím v NATO vyslovilo dokonce 70 % dotázaných.

STEM v rámci dlouhodobých šetření sleduje důvěru v Armádu ČR a další důležité státní instituce. Zatímco důvěra v Policii ČR klesla jen mírně a od roku 2020, kdy armádě i policii věřilo shodně rekordních 78 procent populace, klesla na aktuálních 70 procent, armáda je na tom hůř a nyní má důvěru 62 % populace.

„Příčin tohoto poklesu může být více a hodláme se jimi blíže zabývat, nicméně už nyní je zřejmé, že se podle všeho nejedná o jednorázový výkyv, ale spíše o trend, jelikož jde o kontinuální pokles již čtvrtý rok po sobě,“ upozorňuje ředitel výzkumu STEM Jaromír Mazák.

Z hlediska bezpečnosti ČR je kromě důvěry v armádu zásadní také podpora členství ČR v Severoatlantické alianci, neboť právě aktivní členství v této organizaci, do které Česko vstoupilo před 25 lety, je podle strategických dokumentů České republiky základem naší obranyschopnosti. Souhlas s naším členstvím v této organizaci vyslovilo dokonce 70 procent dotázaných.

Zdroj: STEM

Dobrou zprávou pro vojáky je však vysoká míra důvěry, které se těší v mladé populaci ve věku 18-29 let, konstatoval STEM.

„Respondentů jsme se ptali dvěma různými způsoby. Jednak jsme se ptali na obecnou důvěru dané instituci, což odráží celkový dojem, který instituce na respondenty dělá, a v případě Armády ČR jsme pak doplnili další otázku, a sice nakolik věří, že tato instituce zvládne v případě potřeby splnit svůj hlavní úkol, tedy zajistit obranu před vnějším nebezpečím,“ vysvětluje princip výzkumu Mazák.

U důvěry v armádu a v její konkrétní schopnosti se mladí lidé ukázali jako optimističtější než celková populace. Co se týče již zmiňovaného souhlasu se členstvím, které u celé populace dosáhlo 70 procent, tak u mladých jde o číslo ještě o devět procentních bodů vyšší.

Zdroj: STEM

Lepší hodnocení od mladých má ve srovnání s populací jako celkem i Armáda ČR, a to jak z hlediska důvěry v instituci samotnou, tak z hlediska důvěry v její schopnost uchránit nás před vnějšími hrozbami. Konkrétně má mezi mladými armáda jako instituce důvěru 79 % mladých a co se týče schopnosti armády zajistit vnější bezpečnost země, věří jí 57 procent populace a 71 procent mladých.

U mladých se však zároveň ukazuje nižší míra obav z ohrožení České republiky. Na otázku, zda je za současné situace ohrožena bezpečnost České republiky, totiž kladně odpovědělo méně mladých, než jaký byl podíl kladných odpovědí v běžné populaci. Konkrétně si přesně polovina mladých myslí, že Česko je v ohrožení, zatímco v populaci tento názor zastává 54 procent dotázaných.

Vzhledem k tomu, že tuto otázku STEM sleduje již delší dobu, bylo možné udělat srovnání míry obav v čase. „Je patrné, že obavy Čechů z vnějšího ohrožení výrazně posílil začátek konfliktu na Ukrajině. A zároveň z časových řad plyne, že tyto obavy ani zdaleka neustaly, neboť podíl lidí pociťujících ohrožení, který se po vypuknutí konfliktu výrazně zvýšil, klesl v průběhu loňského roku jen málo a zdaleka se nevrátil na předválečné hodnoty,“ uzavírá Mazák.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18.‑27. ledna 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 057 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).

Nad obvyklý rámec jsme se ve výzkumu zaměřili na skupinu mladých ve věku 18-29 let. Vedle hlavního souboru tak vznikl též soubor 465 mladých, který je reprezentativní specificky pro tuto věkovou skupinu. Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou, na vzorku cca 1000 respondentů. (sfr)