Obce a kraje ČR mají přebytek 72 mld. Kč. Na účtech mají půl bilionu, kritizovalo ministerstvo.
Obce a kraje v Česku loni hospodařily s celkovým přebytkem ve výši 72,2 miliardy korun. Podle ministerstva financí jde o nejlepší výsledek v historii. Úřad však poukázal na to, že obce a kraje mají na účtech prostředky v řádu půl bilionu korun, čímž tyto prostředky znehodnocují.
„Územní rozpočty hospodařily na konci roku s historicky nejvyšším kladným saldem rozpočtu ve výši 72,2 miliardy korun. Meziročně vzrostlo saldo rozpočtu více než dvojnásobně,“ informovalo Stanjurovo ministersvo.
Finance územních samosprávných celků jsou podle ministerstva resortu v nejlepší kondici za posledních deset let. Obcím i krajům loni narostly daňové příjmy.
V případě krajů ještě byly příjmy o miliardu vyšší, než počítala predikce, v případě obcí to bylo dokonce o šest miliard korun.
Podle ministerstva jsou výsledky hospodaření důkazem toho, že navzdory vysoké inflaci byly obce i kraje schopné čelit útlumu ekonomiky.
Na bankovních účtech leželo téměř 480 miliard korun, což ministerstvo kritizuje s poukazem na vysokou inflaci a nízké úročení.
V roce 2023 měly obce uložené peněžní prostředky na bankovních účtech ve výši 386,8 mld. Kč. Kraje měly uložené peněžní prostředky v hodnotě 93 mld. Kč a meziročně pokračovaly v navýšení úspor o 30,5 %, tj. o 21,7 mld. Kč, což s ohledem na nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflaci úspory značně znehodnocovalo, zdůraznil resort.
„V době inflace, kdy dochází ke ztrátě kupní síly peněz, představují investice jednu z možností, jak jejich kupní sílu uchovat. Je tedy nepochopitelné, proč obce, zejména Praha, nerealizovaly investiční akce a naopak šetřily. Vklady na bankovních účtech tak zbytečně ztrácely na hodnotě,“ konstatovalo ministerstvo. (sfr)
Zpráva ministerstva financí:
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) a kraje v roce 2023 hospodařily s přebytkem 72,2 mld. Kč a dosáhly historicky nejvyššího kladného salda rozpočtu. Výsledek hospodaření demonstruje skutečně výbornou finanční kondici územních rozpočtů, která nemá obdobyi (viz graf č. 1). Výsledek je ještě více umocněn s ohledem na nepříznivou ekonomickou situaci, které musela naše tuzemská ekonomika v roce 2023 čelit.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v roce 2023 činily 841,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,2 %, tj. o 98,1 mld. Kč. Pokud očistíme celkové příjmy krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak příjmy budou činit 646 mld. Kč. Vlastní příjmyii územních rozpočtů dosáhly 524,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,9 %, tj. o 67,9 mld. Kč. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 15,5 %, tj. o 60,1 mld. Kč, na 447,4 mld. Kč. V porovnání s rokem 2022 vzrostla i soběstačnost územních rozpočtůiii, která na konci roku tvořila 81,2 %. V průběhu roku rostly i přijaté transfery územními rozpočty, a to o 10,5 %, tj. o 30,1 mld. Kč, na 317 mld. Kč. Z toho neinvestiční přijaté transfery činily 275,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,7 %, tj. o 22 mld. Kč. Investiční přijaté transfery se meziročně navýšily o 24,1 %, tj. o 8,1 mld. Kč a dosáhly 41,8 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v roce 2023 činily 769,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,3 %, tj. o 58,7 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1výdaje činí 573,8 mld. Kč. Na konci roku 2023 běžné výdaje dosáhly 603,3 mld. Kč (meziroční růst o 8,6 %, tj. o 47,6 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v prosinci dosáhly 166,1 mld. Kč a meziročně se navýšily o 7,2 %, tj. o 11,1 mld. Kč.
V roce 2023 realizovaly ÚSC konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 6,7 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 11,8 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny).
I. Hospodaření krajů
Kraje v roce 2023 hospodařily s rekordním přebytkem rozpočtu ve výši 16 mld. Kč, čímž stvrdily svou výbornou finanční kondici, kterou konstantě vykazovaly od druhé poloviny roku. Zatímco v uplynulém roce saldo rozpočtu v prosinci meziročně mírně pokleslo, tak na konci roku 2023 se výsledek hospodaření meziročně více než zdvojnásobil (viz graf č. 2). Na tom se podílelo především výrazné zlepšení hospodaření Plzeňského kraje a Kraje Vysočina. Pouze Karlovarský kraj hospodařil na konci roku 2023 se záporným saldem rozpočtu.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci roku 2023 dosáhly 356,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,9 %, tj. o 43,4 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1příjmy činí 185,5 mld. Kč. Vlastní příjmyii krajů představovaly 119,8 mld. Kč (meziroční růst o 17,2 %, tj. o 17,6 mld. Kč) a tvořily 64,6 % celkových očištěných příjmů2. Kraje oproti obcím vykazují relativně vyšší závislost na přijatých transferech, což je v návaznosti na jejich postavení a funkci opodstatnitelné.
Jak vyplývá z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů má od roku 2013 výrazný rostoucí trend3. Inkaso daňových příjmů krajů na konci roku činilo 106,7 mld. Kč (meziroční růst o 16,5 %, tj. o 15,1 mld. Kč) a v komparaci s rokem 2013 se inkaso zvýšilo více než dvojnásobně (růst o 59,9 mld. Kč). K nejvýraznějšímu růstu došlo u inkasa DPPO, které meziročně vzrostlo o 35,2 %, tj. o 7,9 mld. Kč, na 30,4 mld. Kč. Důvodem byly posílené o výnosy firem podnikajících v oblasti energetiky a finančního zprostředkování. Meziročně vzrostlo inkaso DPFO o 21 %, tj. o 3,8 mld. Kč, na 22,2 mld. Kč a inkaso DPH, které meziročně vzrostlo o 6,6 %, tj. o 3,3 mld. Kč, na 53,6 mld. Kč, kde byla primární příčinou inflace. Meziročně vzrostly také ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze minoritní část daňových příjmů. Růst daňových příjmů se v průběhu celého roku vyvíjel v souladu s predikcí MF a dokonce ještě překonal predikovaný růst o více než 1 mld. Kč.
Kraje v roce 2023 přijaly transfery ve výši 237 mld. Kč (meziroční růst o 12,3 %, tj. o 25,9 mld. Kč). Neinvestiční transfery, které v prosinci činily 216,2 mld. Kč, se meziročně navýšily o 8,9 %, tj. 17,6 mld. Kč. Největší objem neinvestičních transferů byl v roce 2023 poskytnut z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady na vzdělávání ve výši 162,2 mld. Kč (meziroční růst o 6,8 %, tj. o 10,3 mld. Kč) a z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve výši 22,9 mld. Kč (meziroční růst o 12,1 %, tj. o 2,5 mld. Kč). Kraje také obdržely příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny ve výši 6 mld. Kč (meziroční růst 160,8 %, tj. o 3,7 mld. Kč).
Investiční transfery zaznamenaly v roce 2023 výraznější růst, neboť kraje jich meziročně přijaly o 66 %, tj. o 8,2 mld. Kč více, a dosáhly tak 20,7 mld. Kč. Největší objem investičních transferů byl v roce 2023 poskytnut z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná z EU, které dosáhly necelých 7 mld. Kč (meziroční růst 13,9 %, tj. o 0,9 mld. Kč) a transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury na financování dopravní infrastruktury ve výši 5,5 mld. Kč (meziroční růst 36,4 %, tj. o 1,5 mld. Kč). Kraje také nově obdržely transfery z kapitoly Ministerstvo dopravy na pořízení a modernizace železničních kolejových vozidel ve výši 3 mld. Kč.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů ke konci prosince 2023 dosáhly 340,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,5 %, tj. o 35,1 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 169,5 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti minulému roku zvýšily o 8 %, tj. o 21,3 mld. Kč, na 289,9 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především neinvestičními transfery PO, a to základním a mateřským školám z titulu přímých nákladů na vzdělávání. Dále pak běžnými výdaji na ubytování osob z Ukrajiny kompenzovaných ze státního rozpočtu. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 218,4 mld. Kč a tvořily 75,3 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.
Kraje v roce 2023 nadále pokračovaly ve zvýšené míře investování, o čemž vypovídá meziroční růst kapitálových výdajů, které vzrostly o 37,1 %, tj. o 13,8 mld. Kč, na 50,9 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména kapitálovými výdaji na dopravní prostředky (drážní vozidla) a transfery zřízeným PO na silnice. S ohledem na stále vyšší míru inflaci, která provázela rok 2023, se zvýšená investiční aktivita vyplatí.
Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O této závislosti vypovídá podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v prosinci dosáhl 40,7 % a meziročně vzrostl. Jak je patrné z grafu č. 7, tak vývoj investičních transferů v celém sledovaném období kopíruje vývoj kapitálových výdajů. Výjimkou je rok 2017 a rok 2022, kdy kraje zvýšily investice, i když obdržely nižší objem investičních transferů. Korelace mezi vývojem investic a investičních dotací značí závislost krajů na investičních transferech (zejména dotacích).
Dluh a stav na BÚ krajů:
Dluh krajů (vč. jimi zřízených PO) v roce 2023 činil 26 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 2,7 %, tj. o 0,7 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji, poté v Libereckém kraji a Olomouckém kraji. Nadále se sice dluh krajů meziročně zvyšuje, ale zároveň se meziročně zvyšují i investiční výdaje krajů. Jak demonstruje graf č. 9, růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které Česká národní banka v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. Dluh rostl i v roce 2022, a to i přesto, že od počátku roku se úrokové sazby vyšplhaly o 3,25 p.b. a dosáhly na své historické maximum od roku 1999.
V roce 2023 kraje měly uložené peněžní prostředky na BÚ (vč. PO) v hodnotě 93 mld. Kč a meziročně pokračovaly v navýšení úspor o 30,5 %, tj. o 21,7 mld. Kč, což s ohledem na nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflaci úspory značně znehodnocovalo. Jak je patrné z grafu č. 9, tak stavy na BÚ krajů v posledních letech dynamicky rostou, zatímco dluh krajů měl v letech 2013–2019 klesající tendenci. Dynamika růstu úspor je několikanásobně větší než dynamika růstu dluhu (stavy na BÚ krajů od roku 2013 vzrostly o 257,8 % a dluh poklesl o 3 %). V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší v Plzeňském kraji, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí za rok 2023 dosáhly 493,1 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,7 %, tj. o 55,6 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 468,8 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyii činily 403,1 mld. Kč (meziroční růst o 14,2 %, tj. o 50 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmů2. Obce jsou rozpočtově soběstačné a nevykazují významnou závislost na přijatých transferech.
Jak vyplývá z grafu č. 11, tak inkaso daňových příjmů obcí má od roku 2013 rostoucí tendenci4. Objem daňových příjmů obcí na konci roku činil 340,7 mld. Kč (meziroční růst o 15,2 %, tj. o 45 mld. Kč) a v komparaci s rokem 2013 se inkaso více než zdvojnásobilo (růst o 179 mld. Kč). K nejvýraznějšímu růstu došlo u inkasa DPPO, které meziročně vzrostlo o 33,2 %, tj. o 22,8 mld. Kč, na 91,7 mld. Kč. Důvodem byly posílené daňové příjmy o výnosy firem podnikajících v oblasti energetiky a finančního zprostředkování. Meziročně vzrostlo inkaso DPFO o 20,8 %, tj. o 11 mld. Kč, na 64 mld. Kč a inkaso DPH, které meziročně vzrostlo o 6,6 %, tj. o 9,1 mld. Kč, na 148 mld. Kč, kde byla primární příčinou inflace. Meziročně vzrostly také ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze minoritní část daňových příjmů. Růst daňových příjmů se v průběhu celého roku vyvíjel v souladu s predikcí MF a dokonce ještě překonal predikovaný růst o více než 6 mld. Kč.
Obce v roce 2023 přijaly transfery v celkové výši 90,1 mld. Kč (meziroční růst o 6,6 %, tj. o 5,6 mld. Kč). Stále se však nejedná o nejvyšší objem přijatých transferů (nejvíce jich obce přijaly v roce 2020). Neinvestiční transfery, které ke konci letošního roku činily 67,7 mld. Kč, meziročně vzrostly o 8,9 %, tj. o 5,5 mld. Kč. Největší objem neinvestičních transferů byl v roce 2023 poskytnut hl. m. Praze z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 20,8 mld. Kč (meziroční růst o 7,4 %, tj. o 1,4 mld. Kč). Dále z kapitoly MŠMT byly poskytnuty peněžní prostředky z Operačního programu Jan Amos Komenský ve výši 6 mld. Kč (meziroční růst o 173 %, tj. o 3,8 mld. Kč). Obce přijaly kompenzační příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny ve výši 0,7 mld. Kč (meziroční růst o 371,3 %, tj. o 0,6 mld. Kč).
Investiční transfery přijaté obcemi zaznamenaly mírný růst, neboť meziročně vzrostly pouze o 0,2 %, tj. o 0,04 mld. Kč) na 22,4 mld. Kč. Největší objem investičních transferů byl v roce 2023 poskytnut z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financovaná z EU, které dosáhly 3,4 mld. Kč (meziroční pokles o 20,9 %, tj. o 0,9 mld. Kč), dále se jedná o transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo životního prostředí v rámci operačního programu Životní prostředí 2021-2027 ve výši 2 mld. Kč. Obce také obdržely transfery z kapitoly MMR na podporu rozvoje regionů ve výši 1,9 mld. Kč (meziroční pokles o 24,9 %, tj. o 0,6 mld. Kč).
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v roce 2023 činily 437,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,1 %, tj. o 25,2 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 413,1 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben výlučně navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 9,3 %, tj. o 27,2 mld. Kč, na 321,7 mld. Kč. K nejvýraznějšímu meziročnímu navýšení běžných výdajů došlo u transferů zřízeným PO na základní školy. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 83 mld. Kč.
Kapitálové výdaje obcí v roce 2023 zaznamenaly meziroční pokles o 1,7 %, tj. o 2 mld. Kč a dosáhly 115,7 mld. Kč, z toho kapitálové výdaje hl. m. Prahy meziročně klesly o 0,6 mld. Kč. K nejvýraznějšímu meziročnímu poklesu došlo u kapitálových výdajů na stavbu silnic a u staveb v oblasti bytového hospodářství. Jak je patrné z grafu č. 15, tak vývoj investičních transferů v celém sledovaném období kopíruje vývoj kapitálových výdajů. Výjimkou jsou roky 2017 a 2022, kdy obce navyšovaly investice, přestože obdržely nižší objem investičních transferů. V letech 2019 a 2023 došlo k opačné situaci, kdy přes meziroční růst přijatých investičních transferů obce snížily své kapitálové výdaje. S ohledem na stále vyšší míru inflaci, která provázela rok 2023, byla nízká investiční aktivita obcí (zejména hl. m. Prahy) zcela nepochopitelná. V roce 2023 se investiční transfery podílely na kapitálových výdajích 19,4 %. Korelace mezi vývojem investic a investičních transferů značí určitou závislost obcí na investičních transferech.
V roce 2023 očištěné provozní saldoiv obcí činilo 127,4 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 93,3 mld. Kč. Obce v tomto roce neprofinancovaly téměř 34 mld. Kč a významně tak nevyužily svůj investiční potenciál. V případě hl. m. Prahy očištěné provozní saldoiv dosáhlo 43,9 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů dosáhly 20,4 mld. Kč. Hl. m. Praha tak v letošním roce neprofinancovalo zhruba 23,5 mld. Kč. Jak vyplývá z grafu č. 16, tak přebytky z provozního salda obcí ve sledovaném období rostly (výjimka roky 2016 a 2019). Obce ve většině sledovaného období nevyužily svůj investiční potenciál (výjimka roky 2013, 2014 a 2018) a stejně tak hl. m. Praha, které dostatečně neinvestovalo po celé sledované období. V době vysoké inflace, tak obce zbytečně přišly o část svých úspor. 5
Obce v prosinci roku 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 99 mil. Kč. V roce 2023 bylo obcemi vynaloženo celkem 1,2 mld. Kč. Od počátku konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly už na 2,8 mld. Kč.
Dluh obcí v roce 2023 činil 64 mld. Kč a meziročně klesl o 10 %, tj. o 7,1 mld. Kč. Meziroční snížení dluhu koresponduje se stále vysokou mírou inflace a úrokových sazeb, která vede ke zdražení zápůjček a úvěrů, a také s nižší investiční aktivitou obcí. Nejvyšší dluh na obyvatele byl zaznamenán v obcích v Kraji Vysočina, Jihočeském kraji a Středočeském kraji. Jak demonstruje graf č. 17, tak dluh obcí rostl od roku 2019, a to v závislosti na poklesu základních úrokových sazeb. Meziroční snížení dluhu obcí v roce 2021 bylo pravděpodobně reakcí na nejistou ekonomickou situaci v souvislosti s rychle rostoucí inflací a na to navazující růst základní úrokové sazby. Naopak pouze mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 k meziročnímu snížení dluhu.
V roce 2023 měly obce (vč. PO) uložené peněžní prostředky na BÚ ve výši 386,8 mld. Kč, což představuje meziroční navýšení úspor o 16,7 %, tj. o 55,3 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 17, tak zůstatky na BÚ obcí od roku 2013 dynamicky rostou (růst o 248,3 %), zatímco dluh obcí ve stejném období klesá (pokles o 30,6 %). Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovalo vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby. Nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflace vedly k tomu, že peněžní prostředky obcí včetně hl. m. Prahy na BÚ ztrácely na hodnotě.
