Evropská komise zhoršila výhled růstu ekonomiky EU i Česka. Pro ČR prognózuje jen 1,1 %. (Ilustrační foto).
Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu ekonomiky ČR na letošní rok na 1,1 procenta. Až dosud počítala v Česku s růstem o 1,4 procenta. Ekonomika se nicméně zotaví z loňského poklesu, který činil 0,4 procenta, jelikož ji podle EK vysoká míra úspor domácností, předpokládané zmírnění inflace, růst reálných mezd a uvolnění podmínek pro financování.
Evrppská komise to uvedla ve své nejnovější prognóze.
Zhoršila i výhled růstu unijního hospodářství z očekávaných 1,3 procenta na 0,9 procenta a v eurozóně z 1,2 na 0,8 procenta.
Na příští rok (tj. rok 2025) komise počítá se zrychlením tempa růstu české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní v Čr v roce 2025 zvýší o 2,8 procenta. I to však představuje zhoršení proti podzimní prognóze, kdy EK čekala růst o tři procenta.
Loni byla podle Komise hlavní brzdou růstu soukromá spotřeba, protože vysoká inflace oslabila důvěru českých spotřebitelů a jejich kupní sílu. Čistý vývoz k HDP zřejmě přispěl pozitivně, protože podle odhadů pokles dovozu stále kompenzoval trvalý růst vývozu.
Podmínky financování byly napjaté, růst investic však pokračoval díky veřejným investicím za podpory fondů EU a investic do vybavení. Utlumená ale zůstala aktivita v bytové výstavbě.
Komise zdůraznila, že nedávné ukazatele spotřebitelské a podnikatelské důvěry jsou stále pod historickým průměrem.
Naznačují tak jen pozvolný návrat k vyššímu tempu soukromé poptávky. Domácí poptávka a uvolnění podmínek financování by ale měly podpořit zrychlení růstu investic koncem letošního roku i v roce příštím.
Evropská komise varovala i před riziky poklesu v případě scénáře narušení globálních dodavatelských řetězců u komodit či v energetice. Příčinou je relativně vysoká míra obchodní otevřenosti a vysoká energetická náročnost české ekonomiky.
Inflace v Česku podle metodiky EU by letos měla zpomalit na 2,9 procenta a příští rok na 2,3 procenta, zejména díky předpokládanému zpomalení růstu cen energií a potravin.
Proti podzimní prognóze Komise oba tyto údaje snížila.
Ekonomika Evropské unie podle zimní prognózy EK po slabém růstu v loňském roce vstoupila do nového roku v horší kondici, než se očekávalo. Komise zhoršila výhled růstu hospodářství EU i zemí eurozóny. Nově čeká pro letošní růst hrubého domácího produktu o 0,9 procenta místo dosud očekávaných 1,3 procenta.
Výhled ekonomického růstu pro eurozónu zhoršila na 0,8 procenta z původních 1,2 procenta.
Za loňský rok ekonomika EU i zemí eurozóny podle předběžných dat vzrostla o půl procenta. V podzimní prognóze Komise počítala s růstem o 0,6 procenta.
Na příští rok komise počítá se zrychlením tempa ekonomického růstu v EU na 1,7 procenta a v zemích eurozóny na 1,5 procenta.
V loňském roce ekonomický růst brzdilo snižování kupní síly domácností, zpřísnění měnové politiky, částečné odstranění fiskální podpory a pokles zahraniční poptávky, uvedla EK. Když se pak ekonomice EU podařilo ve druhé polovině loňského roku těsně vyhnout recesi, zůstávají její vyhlídky na začátku letošního roku slabé. (sfr)
