Pobaltské státy plánují na svých hranicích s Ruskem vybudovat stovky bunkrů. Cílem je zesílit obranu před případnou ruskou vojenskou agresí. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur oznámil, že Estonsko, Lotyšsko a Litva se dohodly na vybudování obranné linie na východních hranicích v podobě vzájemně propojených bunkrů na obranu proti vojenskému útoku ze strany Ruska a Běloruska.
„Vybudování obranných zařízení je pečlivě promyšlený projekt, jehož potřeba vychází ze současné bezpečnostní situace,“ zdůraznil šéf estonského ministerstva obrany.
„Válka Ruska na Ukrajině ukázala, že kromě vybavení, munice a lidských zdrojů jsou zapotřebí také fyzická obranná zařízení na hranicích,“ dodal Pevkur.
Estonsko by mělo údajně vybudovat až 600 betonových bunkrů za celkem 60 milionů eur (asi 1,5 miliardy korun) s tím, že většinu z nich armáda postaví v kraji Ida-Virumaa, které sousedí s Ruskem, a také u Čudského jezera.
Bunkry budou postaveny tak, aby vydržely přímý zásah střely kalibru 152 mm. Takové střely dokáží vypálit například v současnosti používané houfnice.
Výstavba by měla začít v první polovině roku 2025, její dokončení by mělo trvat dva až tři roky.
Estonsko uvedlo, že rozhodnutí pobaltských států vychází z rozhodnutí přijatých na madridském summitu NATO, který se konal v červnu 2022.
Podle něj by se totiž západní spojenci měli připravit na obranu svého území od prvního metru od hranic s tím, že musí být vypracovány i nové regionální obranné plány.
Pobaltské státy proto přišly splánem na vybudování obranných bunkrů.
Pevkur dále uvedl, že se díky výstavbě bunkrů budou moci lidé v Estonsku cítit bezpečněji.
„Pokud by se ale objevilo sebemenší riziko, byli bychom na různé vývoje rychleji připraveni,“ uvedl.
Lotyšský ministr obrany Andris Spruds k tomu dodal: „Vytvoříme pobaltskou obrannou linii, abychom bránili východní křídlo NATO a znemožnili našim protivníkům volný pohyb“. (sfr)