Evropská komisařka Johanssonová chce do Evropské unie vozit 1 milion migrantů ročně. (Ilustrační foto: redakční koláž).

Evropská komisařka Ylva Johanssonová chce do Evropské unie vozit zhruba 1 milion migrantů ročně. Důvodem je podle ní stárnutí populace a ztráty pracovní síly. To prý vyžaduje zvýšení legální migrace do zemí Evropské unie o přibližně milion lidí ročně.

Zdůraznila však současně nutnost předejít nelegální migraci.

V roce 2021 vstoupilo na území EU podle údajů EU přibližně 3,5 milionu migrantů, z nichž více než 300 tisíc přišlo nelegální cestou.

Johanssonová během projevu v Aténách uvedla, že je nezbytné zvýšit počet legálních přistěhovalců do EU.

„Legální migrace funguje velmi dobře, ale stále to nestačí,“ konstatovala eurokomisařka.

Pracovní síla v EU se podle ní ročně snižuje o milion lidí. Proto je prý nezbytné, aby legální migrace rostla přibližně o jeden milion ročně, což považuje za velkou výzvu.

Johanssonová apelovala na členské státy, aby bojovaly proti nelegální migraci, která každoročně přináší statisíce lidí z Afriky a Blízkého východu do EU, často riskujících své životy na nebezpečných trasách.

I přesto, že počet nelegálních migrantů rapidně klesl od vrcholu v roce 2015, kdy EU zaznamenala přes milion překročení hranic, začal od roku 2020 opět stoupat. V

roce 2021 překročilo hranice přes 260 000 migrantů, přičemž většina z nich dorazila z Afriky přes Středozemní moře do Itálie, Řecka, Španělska, Kypru nebo Malty.

Německo zaznamenalo čtvrtý nejvyšší počet žadatelů o azyl v historii

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zaznamenal ve své zprávě loňský rok 329 120 nových žádostí o azyl. Od svého vzniku Spolková republika pamatuje pouze tři roky vyšším počtem – v migrační krizi 2015 a 2016 a během války v Jugoslávii v roce 1992.

Nejdramatičtěji se loni zvýšil počet žadatelů z Turecka: 61 181 prvních žádostí představuje nárůst o 156 procent. Občané státu u Bosporu se tak stali druhou nejpočetnější skupinou, před Afghánci s 51 275 (plus o 41 procent).

I v roce 2023 byly největší skupinou Syřané se 102 930 žádostmi o azyl. V loňském roce přišlo o 45 procent více Syřanů než v roce předchozím a také mnohem více než v letech 2017 (49 tisíc), 2018 (44 000), 2019 (39 tisíc), 2020 (36 tisíc) a 2021 (55 tisíc).

Přestože téměř všichni lidé z této země, kde se odehrává občanská válka, již před svým, většinou neoprávněným, vstupem do Německa nalezli ochranu v některé z bezpečných sousedních zemí, současná situace v oblasti azylového práva znamená, že až na několik výjimek získávají ochranný titul i v Německu.

Po Syřanech, kteří tvoří 31 procent všech žádostí o první povolení, a Turcích s 19 procenty následují Afghánci s 16 procenty.

Na tyto tři státní příslušnosti tedy připadají přibližně dvě třetiny – konkrétně 215 386 – všech prvních žádostí podaných v roce 2023.

Následují Iráčané (11 152), Íránci (9384), Gruzínci (8414), občané Ruské federace (7663), Somálci (5301) a Eritrejci (4116). (sfr)