Evropská unie schválila migrační reformu. Zavádí povinnou solidaritu v přijímání migrantů. (Ilustrační foto: redakční koláž).
Státy Evropské unie a europoslanci se definitivně dohodli na nových migračních a azylových pravidlech. Reforma zavádí povinnou solidaritu všech států sedmadvacítky při přijímání migrantů. Oznámili to zástupci unijních institucí. Reforma také počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů nebo s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl.
Zemím přetíženým migrací bude možné pomáhat buď přijetím části migrantů, anebo finančně a dodávkami hmotné pomoci.
Reforma obsahuje soubor pěti právních norem. Evropská komise přišla s návrhem již v roce 2020.
Oficiálním a deklarovaným cílem Paktu o migraci a azylu je dosáhnout rovnováhy mezi více zatíženou jižní částí Evropské unie, kam přicházejí migranti přes Středozemní moře nebo balkánskou cestou, která by měla získat víc pravomocí k řešení situace, a mezi severní částí Evropské unie, kam žadatelé o azyl často míří.
Reforma přináší jižním státům Unie nově garanci, že jim zbytek Unie pomůže.
Do letošního října nelegálně překročilo hranice Evropské unie podle dat Frontexu téměř 350 tisíc osob. Jedná se o sedmiprocentní nárůst oproti loňskému roku.
Hlavní trasy migrace vedou přes Středozemní moře a země západního Balkánu. Nejvíce lidí do Evropy míří ze Sýrie, Afghánistánu, Pobřeží slonoviny a Tuniska.
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová uvedla: „Shodli jsme se na komplexním paktu o migraci a azylu s lepší ochranou našich vnějších hranic, větší solidaritou a větší ochranou zranitelných a žadatelů o azyl. Jsem dnes tak pyšná, dokázali jsme to.
Podle předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové nastal „den, kdy EU dosáhla přelomové dohody o novém souboru pravidel pro řešení migrace a azylu“.
„Jsem velmi hrdá na to, že s paktem o migraci a azylu přinášíme potřebná řešení,“ dodala komisařka.
Migrační balíček
Migrační balíček se skládá z několika legislativních návrhů. Je mezi nimi například nařízení, které zavádí povinné podrobné kontroly osob na vnějších hranicích.
Dále pak balíček obsahuje revizi přijímací směrnice, která reguluje podmínky přijímání žadatelů o azyl, či revizi kvalifikačního nařízení, které upravuje podmínky, jež musí osoba splňovat pro nárok na mezinárodní ochranu.
Klíčovou částí balíčku bylo nařízení o azylovém a migračním managementu (takzvané AMMR), které zavádí pravidla pro solidaritu mezi členskými státy.
Na poslední části migračního balíčku, takzvaném krizovém nařízení, se zástupci členských států EU shodli letos na začátku října. Následně se začalo jednat právě v takzvaných trialozích, tedy mezi zástupci španělského předsednictví, Evropského parlamentu a Evropské komise.
Povinná solidarita
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vysvětlil, že pro Českou republiku by bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu.
První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů.
Druhým je finanční solidarita a třetím technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace.
Dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém červnovém jednání.
Tehdy byla vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě České republiky jde o uprchlíky z Ukrajiny.
Jak vypadá konečná verze právě „mechanismu solidarity“, je zatím nejasné, text všech dojednaných legislativních návrhů zatím nebyl zveřejněn a nyní ho mají v rukou unijní právníci.
Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem považováno za formalitu. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru. (sfr)
