Čína má v současnosti schválené k výstavbě nebo ve výstavbě uhelné elektrárny o výkonu 243 gigawattů. To by stačilo na uspokojení poptávky celého Německa. (Ilustrační foto: uhelná elektrárna v Číně a redakční koláž).
Všech více než sto zúčastněných států se na konferenci COP28 v Dubaji shodlo na odchodu od fosilních paliv. Zmínku o odchodu od fosilních paliv se podařilo prosadit do návrhu závěrečného prohlášení. Tuto verzi podpořila i Evropská unie včetně České republiky. Na dohodě se shodly všechny účastnické státy.
Oznámil to předseda klimatické konference COP28 Sultán Džábir.
Závěrečné prohlášení se zmínkou o odchodu od fosilních paliv je historickým průlomem. Rezoluce představuje první celosvětovou politickou dohodu, která dává jasný signál k opuštění všech fosilních paliv.
„Poprvé máme v naší konečné dohodě slova o fosilních palivech,“ prohlásil Džábir.
Jeho slova provázel v plénu potlesk delegátů vestoje.
Návrh prohlášení také počítá s tím, že odchod od fosilních paliv je nutné urychlit už v tomto desetiletí. To mnohem více odpovídá tomu, co požadovala většina zemí včetně Evropské unie i některých chudších států.
Návrh, který v noci připravila stovka států včetně Česka a na kterém se ve středu dopoledne účastnické státy shodly, obsahuje výslovnou výzvu k odchodu od fosilních paliv. Jedná se o posun. Původní návrh totiž mluvil pouze o možnosti.
Znamená to, že státy nezohlednily například tlak ze strany kartelu zemí OPEC, které vyvážejí ropu. Tato skupina si nepřála, aby se v prohlášení zmínka o odchodu od všech fosilních paliv objevila.
Uvedené však současně akcentuje spoléhání se na technologie zachytávání emisí uhlíku nebo na plyn jako tranzitní palivo při přechodu na nízkoemisní zdroje energie.
Prohlášení také nemluví o „konci fosilních paliv“, ale pouze o odchodu od nich.
Inkriminovaná rezoluce počítá s tím, že fosilní paliva mají být nahrazena čistými zdroji do roku 2050, aby bylo zachováno relativně stabilní klima.
Text zmiňuje také mimo jiné potřebu zbavovat se rekordně vysokých dotací pro fosilní paliva, rychle řešit úniky metanu nebo ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů energie do roku 2030.
Chudší státy si ale ještě před hlasováním stěžovaly, že dokument je velmi slabý, pokud jde o adaptační opatření na změnu klimatu, na financování dekarbonizace i dalších položek.
Ropa, plyn a uhlí v současné době zabezpečují zhruba 80 procent světové energie. Podle vědců jsou fosilní paliva největším zdrojem emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.
Podporu návrhu vyjádřily i státy, které se původně snažily zmínku o fosilních palivech blokovat – například Saúdská Arábie nebo Rusko.
Čínský uhelný boom
Čína má v současnosti schválené k výstavbě nebo ve výstavbě uhelné elektrárny o výkonu 243 gigawattů. To by stačilo pro uspokojení poptávky Německa. Jen od ledna do června letošního roku začala v Číně výstavba 37 gigawattů nových uhelných bloků a dalších 52 gigawattů (z nichž 10 se už začalo stavět) dostalo povolení.
Zároveň Čína oznámila výstavbu 41 gigawattů nových uhelných projektů a současně došlo k obnovení výstavby u osmi gigawattů dříve pozastavených uhelných elektráren.
Kromě elektráren, které jsou oficiálně v přípravě, byly podány žádosti na výstavbu dalších uhelných elektráren o výkonu 149 gigawattů, které však zatím nezískaly oficiální povolení. Celková kapacita uhelných elektráren by se tak mohla ve srovnání s rokem 2022 zvýšit o 23 až 33 procent, pokud se všechny projekty uskuteční.
Schvalování nových projektů vyvolávají rostoucí obavy o energetickou bezpečnost. Čína přitom slíbila, že od roku 2026 sníží spotřebu uhlí, aby se jí podařilo splnit slib, že její emise skleníkových plynů dosáhnout vrcholu před rokem 2030. (sfr)
