Průzkum: Ve volbách do Evropského parlamentu by v ČR nejvíce uspěly ANO, Spolu a SPD.

Ve volbách do Evropského parlamentu by nyní v ČR nejvíce uspěly ANO, Spolu a SPD. Vyplynulo to odhadu agentury STEM/MARK. Při zohlednění volebních preferencí, zvažovaných variantách, zájmu o problematiku EU a na základě deklarované účasti v předchozích volbách, odhadla podporu ANO na úrovni 33,8 procenta.

Koalice SPOLU by získala 15 procent, SPD 14,7 procenta a Piráti 11,4 procenta.

Hnutí STAN přisuzuje agentura podporu ve výši 7,3 procenta a KSČM 5,4 procenta. SOCDEM by mohla získat 3,6 a Svobodní 2,9 procenta.

„Bude hodně záležet, jaké – širokou veřejností známé – osobnosti dokážou kandidující strany a hnutí na svou stranu natáhnout. Díky principu kroužkování – které má velkou váhu díky nízké účasti – se stejně jako v posledních evropských volbách můžeme dočkat některých skokanů z nižších příček až na ty nejvyšší,“ uvedl šéf agentury Jan Burianec.

Podle agentury je ale zapotřebí brát tento odhad s velkou opatrností z hlediska toho, jak daleko, a jak specifické evropské volby – hlavně vzhledem k nižší účasti – vlastně jsou.

I tak je podle ní z odhadu vidět, že vládní strany (alespoň v porovnání s výsledkem posledních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2021) v tuto chvíli ztrácejí, což může být dáno například aktuálním ekonomickým děním, navazující stávkou odborů či nedostatečně řešené vládní priority – školství.

Na druhou stranu jsou to právě aktuální vládní strany, které nakonec k těmto volbám dokážou častěji své voliče dostat (z hlediska jejich sociodemografického profilu a vnímání EU).

„Bude hodně záležet jaké – širokou veřejností známé – osobnosti dokážou kandidující strany a hnutí na svou stranu natáhnout. Díky principu kroužkování – které má velkou váhu díky nízké účasti – se stejně jako v posledních evropských volbách můžeme dočkat některých skokanů z nižších příček až na ty nejvyšší. V dalším ohledu bude záležet na nastolených tématech v kampani a vysvětlování, v čem nám vlastně evropská unie prospívá,“ uvedl Burianec.

Průzkum se týkal také členství Česka v EU. Podle průzkumu se třetina respondentů se domnívá, že by ČR měla v tuto chvíli vystoupit z EU.

Odchod z EU podporují častěji lidé s nižším vzděláním (bez maturity), lidé, kteří v 1. kole předchozí prezidentské volby volili Jaroslava Baštu či Andreje Babiše a také ti, kteří se domnívají, že EU je špatný projekt a členství v ní nám více škodí, než prospívá.

To může být případ jednak lidí, kteří z výhod členství v EU (např. lepší potenciál pracovat a cestovat v zahraničí) nedokážou natolik čerpat, například kvůli limitům při jejich socio-ekonomickém postavení. Na druhou stranu může jít také o lidi (např. potenciální voliči Svobodných či někteří podnikatelé/živnostníci), kteří ať už z hlediska profesního či ideového nesouzní s některými kroky EU, které považují za nelogické až absurdní, ti ale většinově z EU vystoupit stále nechtějí.

Téměř tři pětiny respondentů deklarovalo, že se o dění v EU – a dopady členství v ní na ČR – zajímají (14 % velmi, 45 % částečně). Mezi silnější zájemce patří muži, voliči pravice a vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Také s rostoucím věkem se u respondentů zvyšuje zájem o dění v EU. Pokud se podíváme na postoj, který nejlépe vystihuje názor na naše členství v EU, tak nejčastěji převažuje to, že EU je v celku dobrý projekt, jen je špatně vedená a potřebuje změnu (50 %), další čtvrtina vidí více pozitiv členství a zbývající čtvrtina zase více negativ.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 1010 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Přihlíženo je též k socio-ekonomickému postavení a prezidentské volbě 2023. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Sběr dat probíhal od 23. 11. do 28. 11. 2023. (sfr)