Fialova vláda schválila státní rozpočet ČR na rok 2024. Počítá s deficitem ve výši 252 miliard. (Ilustrační foto: redakční koláž).

Fialova vláda ve středu 27. září 2023 schválila státní rozpočet ČR na rok 2024. Počítá s deficitem ve výši 252 miliard korun. Schodek je o 43 miliard nižší, než jaký byl schválen pro letošní rok. Vláda musí státní rozpočet předložit do Poslanecké sněmovny do konce září.

„Česko se po mnoha letech opět dostane pod tři procenta, která určují takzvaná maastrichtská kritéria. Pro srovnání, ještě v roce 2020 byl schodek veřejných financí ve výši 5,8 procent HDP,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).

S tím, že vláda schválila rozpočet jednomyslně.

Výsledný schodek je rozdílem plánovaných příjmů 1,94 bilionu Kč a výdajů 2,192 bilionu korun. Podle Fialy budou výdaje o 31 miliard nižší než letos, což označil za důsledek snahy o šetření na provozu.

Premiér Fiala zhodnotil výslednou podobu rozpočtu tak, že do něj vláda „jasně propisuje své priority“.

„Dáváme více peněz do vzdělání, přidáváme učitelům. Ve školství dochází k meziročnímu navýšení rozpočtu o čtyři miliardy korun,“ deklaroval Fiala.

Výdaje na platy státních zaměstnanců se sníží o devět miliard a 2,3 miliardy korun plánuje vláda ušetřit na provozu státu.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Vláda chce seškrtat dotace o 84 miliard korun.

„Z toho 46 miliard jsou dotace, o kterých jsme mluvili, že je seškrtáme, a 38 miliard je podpora přenosové distribuční soustavy, kterou stát nebude v příštím roce v této době vydávat,“ vysvětlil premiér.

Kromě rozpočtu schválila vláda také střednědobý výhled, podle kterého by v roce 2025 mělo státní hospodaření skončit se schodkem 235 miliard korun a v roce 2026 v minusu 220 miliard.

Ministr financí Zbyněk Stanjura oznámil, že z necelých dvou bilionů rozpočtových výdajů půjde 707 miliard na důchody.

„Je to navýšení oproti letošnímu roku o 34,5 miliardy korun,“ zdůraznil.

Poprvé se automaticky valorizují i platby za státní pojištěnce, stát za ně zaplatí dodatečných 9,7 miliardy.

„Jenom tyto dvě valorizace představují 45 miliard korun,“ doplnil Stanjura.

Obranné výdaje v celkové výši odpovídající dvěma procentům hrubého domácího produktu dosáhnou necelých 160 miliard korun.

„Navýšení je to plus 40 miliard,“ informoval ministr financí.

O 25 miliard více zaplatí stát také na úrocích za staré dluhy.

Výnos z daní a pojištění by měl vzrůst o šest miliard korun kvůli otevření českého trhu práce o 20 tisíc pracovníků ze třetích zemí a o dalších 20 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, doplnil dále Stanjura.

Školství dostane více

Více peněz než letos má v příštím roce dostat ministerstvo obrany, kabinet má ambici dávat od roku 2024 na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. Ministerstvo financí původně počítalo s tím, že všechny ostatní resorty budou mít rozpočty proškrtané.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) však ujistil, že se částka pro jeho resort nebude krátit.

Potvrdil to i Stanjura. „Kapitola školství bude mít vyšší rozpočet než v roce 2023,“ prohlásil.

Platy učitelů mají v roce 2024 dosáhnout 130 procent průměrné mzdy.

Na vědu a výzkum by podle něj měla jít podobná částka jako letos, s čím je spokojená ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).

„Podařilo se nám zachovat prioritu financování vysokých škol a Akademie věd,“ uvedla.

Ne poplatkům za OZE

Vláda nepočítá s tím, že by v příštím roce plně hradila poplatky za obnovitelné zdroje. Vrátí se model platný do loňského října, kdy odběratelé hradí 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny.

Podle kabinetu bylo odpuštění poplatku opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné. Stanjura dodal, že pro rodiny, které by kvůli tomu měly existenční problémy, existují různé formy sociální podpory jako například příspěvek na bydlení.

Pokud by byly rozděleny platby stejně jako v předchozích letech, platila by průměrná domácnost za energie navíc kolem 1800 korun za rok.

„Pokud se jedná o firmy, dochází k navýšení na zákonné minimum, to znamená, tam je to stejné, 490 korun bez DPH, pokud nejsou v rezervačním režimu,“ řekl ministr průmyslu Jozev Síkela.

Sněmovna začne rozpočet projednávat v říjnu

Poslanecká sněmovna schválila harmonogram projednávání návrhu zákona. Vyplývá z něj, že 18. října začne být projednáván v rozpočtovém výboru. První čtení má sněmovna naplánováno na 25. října, druhé na 15. listopadu. Definitivně schvalovat by měli poslanci nový rozpočet po 28. listopadu. (sfr)

PLNÝ TEXT ZPRÁVY MINISTERSTVA FINANCÍ ČR

27. září 2023

Vláda schválila státní rozpočet pro rok 2024, deficit klesne na 252 mld. Kč

Vláda na svém dnešním zasedání schválila státní rozpočet na rok 2024 s úspornými opatřeními, která meziročně sníží deficit na 252 mld. Kč. Rozpočet počítá s celkovými příjmy 1940 mld. Kč a výdaji 2192 mld. Kč.
Do návrhu, který vláda odesílá k projednání do Poslanecké sněmovny, jsou samozřejmě promítnuta i opatření z Ozdravného balíčku, která snižují výdaje na národní dotace. Celkově Ozdravný balíček během příštích dvou let sníží rozpočtové deficity celkem o 150 mld. Kč, a přibrzdí tak tempo zadlužování státu. Jen v příštím roce balíček přispívá ke snížení salda státního rozpočtu o 97,7 mld. Kč.
Vracíme se k prioritě naší vlády, kterou je rozpočtová disciplína. Rozpočet plní naše závazky zvýšením výdajů na obranu a školství, nesaháme ani na sociální dávky – a to i přes rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu.

„Sestavili jsme první rozpočet této vlády, který nečelí mimořádným výdajům vyvolaným vnějšími krizemi, jako bylo skokové zdražení energií nebo pomoc Ukrajině či uprchlíkům hledajícím v ČR bezpečí před agresí Ruské federace. Schválený rozpočet tak můžeme označit jako odpovědný. Vracíme se k prioritě naší vlády, kterou je rozpočtová disciplína. Rozpočet plní naše závazky zvýšením výdajů na obranu a školství, nesaháme ani na sociální dávky – a to i přes rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu,“ řekl ke schválenému návrhu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Do návrhu rozpočtu roku 2024 je mimo jiné plně promítnut závazek vlády vyčlenit na výdaje na obranu v příštím roce částku odpovídající 2 % HDP (téměř 160 mld. Kč). Tyto výdaje nejsou rozpočtovány pouze v kapitole Ministerstva obrany, ale i v kapitolách dalších resortů, jako například Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, Národního bezpečnostního úřadu nebo Ministerstva dopravy.

Rozpočet také posiluje výdaje na školství a plní především závazek vlády navýšit platy učitelů na 130 % průměrné mzdy v ekonomice (průměrný plat učitele v příštím roce stoupne o 2 501 Kč na 52 426 Kč). Zároveň také zachovává výši výdajů na vědu a výzkum z národních zdrojů (40,2 mld. Kč) ve stejné výši jako v roce 2023.

Výrazně více prostředků (meziročně o 36 %) musí stát vyčlenit i na financování státního dluhu, které má vzrůst na 95 mld. Kč z letošních 70 mld. Kč. Platba státu do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce se zvýší na 151 mld. Kč (podle zákonné automatické valorizace od 1. ledna 2024 dosáhne platba za osobu a měsíc 2 085 Kč).

Naopak v neinvestičních výdajích státních institucí dochází k úsporám, jak se vláda zavázala v Ozdravném balíčku. Mzdové výdaje napříč všemi kapitolami meziročně klesnou o 2 %, což přinese celkovou rozpočtovou úsporu v rozsahu 9,2 mld. Kč. Provozní výdaje státu (bez výdajů Ministerstva obrany) byly zredukovány o 5 %, resp. o 2,3 mld. Kč. Na základě Ozdravného balíčku došlo také k výrazným škrtům v národních dotacích v jednotlivých kapitolách, a to v souhrnné výši 84,1 mld. Kč, včetně plánovaného ukončení státní podpory přenosové soustavy a distribuční sítě v objemu 38 mld. Kč. Bez tohoto vlivu představují dotační škrty částku 46,1 mld. Kč.

Celkově ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem pracuje navržený rozpočet pro rok 2024 s výdaji nižšími o 31 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 1,4 %. Rozpočtový deficit by se měl zlepšit o 43 mld. Kč, ale fakticky odráží úspory v ještě větším rozsahu.

„Celkové výdaje rozpočtu klesnou poprvé od roku 2016. Reálně vláda zredukovala deficit o více než 43 mld. Kč. Kdybychom přičetli k letošnímu plánovanému schodku (295 mld. Kč) zvýšené výdaje na obranu včetně těch na neustále se zvyšující dluhovou službu (48 mld. Kč + 25 mld. Kč), dosahoval by rozpočtový schodek v příštím roce 368 mld. Kč. Pokud bychom promítli do tohoto deficitu čistě jen opatření z Ozdravného balíčku plánovaná na příští rok (-97 mld. Kč), dostali bychom se na deficit 271 mld. Kč. Museli jsme tak aktivně najít dalších 19 mld. Kč úspor, což nebylo lehké, ale nakonec jsme v pětikoalici dosáhli kompromisu,“ dodal ministr financí Zbyněk Stanjura.

Objemově největší kapitolou rozpočtu bude v příštím roce spravovat opět Ministerstvo práce a sociálních věcí, jenž bude přerozdělovat 926,5 mld. Kč (meziročně o 3 %, resp. o 27 mld. Kč více). V jeho kapitole jsou promítnuty především sociální výdaje včetně důchodů ve výši 706,2 mld. Kč, což je nárůst o 34,5 mld. Kč proti letošnímu roku mimo jiné také vlivem zákonné valorizace, která od ledna 2024 zvýší základní složku penzí o 360 Kč. Průměrný důchod tak od ledna stoupne na 20 635 Kč.

Druhou největší kapitolou s plánovanými výdaji 269 mld. Kč (meziroční nárůst o 1,5 %, resp. o 3,9 mld. Kč) zůstává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které ve svých výdajích pokrývá i 8,5 mld. Kč pro zvýšení platů učitelů. Největší nárůst výdajů mezi kapitolami bude mít v příštím roce Ministerstvo obrany vzhledem k závazku vlády zvýšit prostředky na obranu země na úroveň 2 % HDP.

Příjmová strana státního rozpočtu počítá s daňovými příjmy v objemu přes 952 mld. Kč (meziroční nárůst o 5 mld. Kč) a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 756 mld. Kč (meziročně o téměř 68 mld. Kč více). Inkaso daně z přidané hodnoty by mělo dosáhnout téměř 387 mld. Kč (nárůst o 5 mld. Kč), spotřebních daní bezmála 159 mld. Kč (nárůst o 6,7 mld. Kč), daně z příjmu právnických osob bez daně z neočekávaných zisků přes 198 mld. Kč (nárůst o 41 mld. Kč) a daně z příjmu fyzických osob ve výši 155,5 mld. Kč (nárůst o 20,8 mld. Kč). Rozpočet také zahrnuje příjem 127,5 mld. Kč z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů.

Oproti návrhu Ministerstva financí odeslanému vládě koncem srpna doznal státní rozpočet několika změn, a to nejen ve struktuře výdajů, ale i v celkové výši finančních prostředků, se kterými bude stát v příštím roce hospodařit. Z titulu dalšího vývoje pokladního plnění a nově schváleného programu otevření pracovního trhu pro pracovníky ze třetích zemí zahrnulo Ministerstvo financí do upravené verze rozpočtu očekávané daňové příjmy a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 6 mld. Kč. Kromě toho byly do konečné verze rozpočtu zahrnuty vyšší předpokládané příjmy z dividend společností, ve kterých stát vykonává akcionářská práva. Tyto dodatečné příjmy v celkové výši 19 mld. Kč byly přerozděleny mezi resorty v rámci zářijových politických jednání, nicméně deficit zůstal oproti prvnímu návrhu nezměněn.

Do Poslanecké sněmovny bude návrh státního rozpočtu na rok 2024 odeslán nejpozději do 30. září. První čtení zákona o státním rozpočtu je předběžně plánované na 25. října.

Ozdravný balíček, který je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení, pomůže ke zlepšení hospodaření veřejných financí a již v příštím roce se i díky němu sníží deficit veřejných financí na 2,2 % HDP z letošních odhadovaných 3,6 % HDP. V roce 2025 by měla konsolidace pokračovat a deficit klesnout na 1,7 % HDP. Střednědobý výhled Ministerstva financí počítá se schodkem rozpočtu ve výši 235 mld. Kč pro rok 2025 a jeho dalším poklesem na 220 mld. Kč v roce 2026.