Bankám v Česku narostly zisky, ale těm velkým klesly. Mají platit daň z velkých zisků. (Ilustrační foto).
Bankám a spořitelnám v Česku narostl souhrnně čistý zisk o 1,1 miliardy Kč na 55,7 miliardy korun. Těm největším bankám, kterým stát uzákonil povinnost platit daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) však zisk celkově klesl.
Vyplynulo to z údajů ČNB.
Šestice největších tuzemských bank, které mají za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v prvním pololetí roku 2023 celkem 37,1 miliardy Kč. Ve stejném období loňského roku to bylo 39,6 miliardy korun.
Aktiva tuzemských bank činila ke konci června 9,982 bilionu korun, což je o 1,076 bilionu více než na konci roku 2022.
Takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk, se v ČR týká šesti bank:
České spořitelny, Komerční banky, ČSOB, Raiffeisenbank, Moneta Money Bank, UniCredit Bank.
Nadměrný zisk odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021.
Pro banky, jež nyní vydělávají hlavně na vysokých úrocích, které postupně zvyšovala ČNB ve snaze tlumit inflaci, má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů, menších bank se tak daň nedotkne.
Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny. (sfr)
