NKÚ kritizuje loňské hospodaření státu: Česko je v EU nejhorší v nárůstu dluhu, páté v inflaci. (Ilustrační foto)
Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i v loňském roce. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, neboť ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokáží pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
NKÚ také upozornil, že loňská inflace byla v Česku pátá nejvyšší mezi zeměmi EU, pokles mezd byl pak nejvyšší v historii ČR.
Úřad poukázal i na růst povinných výdajů rozpočtu, takzvaných mandatorních, které loni poprvé překročily bilion korun. Stál za tím hlavně růst výdajů na důchody. V případě inflace by vláda podle NKÚ měla podniknout systémové rozpočtové kroky a zaměřit se víc na její příčiny.
Mezi hlavní patří podle úřadu nárůst výdajů, který má za následek schodkové hospodaření a rychle rostoucí zadlužení. Úřad také uvádí, že snahy o zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19 zpomalila energetická krize, kterou ještě prohloubil konflikt na Ukrajině a jeho ekonomické dopady. To vše vedlo k nárůstu cen energií.
Vláda již předložila do Sněmovny návrh konsolidačního balíčku, který má pomocí hlavně daňových změn vylepšit veřejné rozpočty a další miliardy chce vláda ušetřit pomocí výdajových škrtů.
V posledních čtyřech letech převyšoval růst výdajů o 26 procentních bodů růst příjmů.
„V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní – celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun,“ uvedl prezident úřadu Miloslav Kala.
NKÚ také poukazuje na vysoké mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Povinné výdaje v loňském roce poprvé přesáhly bilion korun a meziročně se zvýšily o víc než 94 miliard korun. Stály za tím především mimořádné valorizace důchodů, v jejichž důsledku se průměrný starobní důchod loni o 1700 korun měsíčně.
Vláda již prosadila v Parlamentu snížení mimořádné valorizace a napříště prosazuje i její nahrazení dočasným příspěvkem, který se nebude promítat do budoucích valorizací.
Nejvyšší kontrolní úřad také upozorňuje, že ani vysoká míra zaměstnanosti nedokáže vytvořit dostatek příjmů státu pro pokrytí rostoucích výdajů státu.
Ve stanovisku NKÚ také stojí, že podle mezinárodního srovnání zaznamenaly tři čtvrtiny zemí EU loni vyšší meziroční růst hrubého domácího produktu než ČR. Česko vykázalo o 1,1 procentního bodu nižší meziroční růst než průměru EU. Česká ekonomika se dosud nedokázala vrátit na předkrizové tempo růstu hospodářství z roku 2019, kdy ekonomika rostla 3% tempem. (at)
