Míra inflace v eurozóně dosáhla v 5,3 procenta. Zůstala tak stejná, jako v předchozím měsíci. V rychlém odhadu o tom informoval statistický úřad Eurostat. Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se v eurozóně snížila na 5,3 procenta z červencové hodnoty 5,5 procenta. Nejvyšší inflaci v eurozóně má Slovensko.
Z dvaceti zemí eurozóny mělo v srpnu nejvyšší inflaci Slovensko, kde činila 9,6 procenta. Snížila se však z červencové hodnoty 10,2 procenta.
Nejnižší inflaci v eurozóně měly v srpnu Belgie a Španělsko, a to 2,4 procenta. Třetí nejnižší inflaciměl Kypr se třemi procenty.
Míra inflace v eurozóně i nadále zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB).
Podle ECB se na úroveň 2 procent inflace dostane ke konci roku 2025.
Nejvíce se v srpnu v zemích platících eurem zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst dosáhl 9,8 procenta. Představuje to však zpomalení proti červencovému tempu 10,8 procenta.
Druhý nejvýznamnější vliv na inflaci měly v srpnu služby, kde růst zpomalil na 5,5 procenta z červencových 5,6 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 3,3 procenta a navázaly tak na červencový pokles o 6,1 procenta.
ECB od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. V červenci základní úrok zvýšila o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.
Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a dostala se na rekordních 3,75 procenta. (sfr)