Česká republika se nachází v největším zlomu její novodobé historie. Vyčerpala totiž všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů. V ní se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Důsledkem bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva. Vyplývá to z analýzy konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou zpracovala Hospodářská komora.
Česká republika do velké míry vyrostla na tom, že se otevřela zahraničním investicím a při výrobě použila technologické postupy s intenzivním výrobním faktorem práce. Všechna data ale naznačují, že převážná část konvergenčního procesu české ekonomiky k průměru Evropské unie proběhla před rokem 2008, resp. 2009, kdy se v České republice plně projevila globální finanční krize hospodářsky. Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce výrazně ztratilo na své dynamice.
Zatímco do roku 2009 se výkonnost české ekonomiky přiblížila k průměru EU o 14 procentních bodů, za celé období po tomto roce o čtyři procentní body. Naproti tomu Polsko se od roku 2009 přiblížilo průměru EU o dvacet bodů. Pokud by byl současný trend vývoje zachován, nelze vyloučit, že za několik dalších let Polsko Českou republiku ekonomicky předstihne.
Další sbližování s úrovní vyspělejších států, a to nejen ve mzdách, bude při současné struktuře ekonomiky podle HK velmi komplikované.
„Pokud má ekonomika pokračovat v konvergenci (tedy přibližování) a dosáhnout úrovně západních států, bude muset uniknout z pasti středních příjmů, tedy přesunout se k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Za takové situace je možné zachovat konkurenceschopnost i při relativně dražší pracovní síle,“ uvedl prezident komory Zdeněk Zajíček.
Problémem současné české ekonomiky podle expertů je, že generuje pouze nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v EU, Česku patří 24. příčka z 27 států. Tuzemské ekonomice se tak zatím nepodařilo vystoupit z pasti středního příjmu, tedy přejít na produkci s vyšší přidanou hodnotou.
Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou bude podle HK důležitá investiční a inovační činnost ze strany soukromého sektoru i státu. „Významnou roli ve změně tohoto trendu musí sehrát stát. Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání. Stát musí taktéž motivovat firmy k inovačním aktivitám,“ upozornil Zajíček.
V ukazateli firemních investic do výzkumu předstihují Česko výrazně sousední Německo a Rakousko. Ačkoliv v roce 2021 dosáhly výdaje českých firem na výzkum a vývoj v poměru k HDP nejvyšší úrovně za celé sledované období, a to 1,25 procenta HDP, jejich hodnota se stále nachází pod průměrem EU, který činí téměř 1,5 procenta HDP.
Dobrým příkladem rostoucích investičních výdajů v byznysu je Polsko. Ještě v roce 2010 polské firmy investovaly nejméně ze zemí Visegrádské čtyřky (0,19 % HDP). V následujících letech nicméně docházelo k výraznému nárůstu investic do výzkumu a vývoje (0,91 % HDP v roce 2021), což může být jedním z faktorů růstu polské produktivity práce a HDP na obyvatele v poslední době.
Stagnující situaci české ekonomiky, zpomalující dynamiku jejího rozvoje a ztrátu konkurenceschopnosti může ilustrovat také srovnání s USA, které jsou považovány za jednu z nejvyspělejších západních ekonomik. V roce 2021 dle OECD americká produktivita práce odpovídala v paritě kupní síly 75 dolarům. V České republice produktivita práce měřená jako HDP na odpracovanou hodinu dosahovala 43 dolarů – o více než 40 % méně.
„Bude nezbytné, aby stát zvýšil svou investiční aktivitu, a také aby investiční rozpočet oddělil od toho běžného. Státní i soukromé investice budou mít vliv na konkurenceschopnost naší země a podpoří hospodářský růst, což mimo jiné zvýší budoucí schopnost státu hradit mandatorní výdaje a splácet veřejný dluh,“ uzavřel Zajíček.
Na to, že se Česká republika dostala do pasti středních příjmů, upozornily Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů také ve SWOT analýze, kterou v červenci na svém prvním zasedání projednal Vládní výbor pro strategické investice. V analýze uvádějí, že hrubá přidaná hodnota na pracovníka je nízká, například v průmyslu je na 40 % úrovně Německa. (at)