Schodek státního rozpočtu ČR se na konci července dostal na 214,1 miliardy korun. (Ilustrační foto: redakční koláž).

Schodek státního rozpočtu ČR dosáhl ke konci července 214,1 miliardy korun. Jedná se o nepatrný pokles z červnových 215,4 miliardy Kč. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni ke konci července činil deficit 192,7 miliardy korun.

Data o pokladním plnění státního rozpočtu zveřejnilo ministerstvo financí (MF).

„Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá, za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe, a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 mld. Kč.“

„Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,“ informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Meziroční zhoršení o více než 21 miliard ovlivnily zejména nárůst výdajů v sociální oblasti (+75,1 mld. Kč) a pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+51,1 mld. Kč).

Meziročně vyšší ale byly také výdaje na obsluhu státního dluhu navýšenou výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+11,9 mld. Kč) či vyšší investice (+12,7 mld. Kč), konstatovalo ministerstvo financí.

Rozpočtové příjmy ke konci července dosáhly 1,068 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,2 procenta. Výdaje ke konci července byly 1,282 bilionu korun, proti předchozímu roku vzrostly o 16,2 procenta.

Příjmové straně rozpočtu pomohl vyšší výběr daně z příjmu právnických osob. Stát na ní do konce července vybral celkem 122,2 miliardy korun, což je o 37 procent víc než v loňském roce.

Vedle toho přináší dodatečné příjmy odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, na kterém se dosud vybralo 13,4 miliardy korun.

Příjmy z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) se zatím v rozpočtu neprojevily, protože splatnost prvních záloh je až v září.

Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet do konce července činil 208,9 miliardy korun, když se meziročně zvýšil o 5,9 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 80,2 miliardy korun, což je o 24 procent víc než před rokem.

Odvody pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšily o 9,2 procenta na 397,5 miliardy korun.

Ze spotřební daně stát inkasoval 82,1 miliardy korun, což je o šest procent méně než loni. Projevuje se změna preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a snížení spotřební daně z nafty, která se ale od srpna vrací na původní úroveň.

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 503,5 miliardy korun. Z toho 395,9 miliardy korun šlo na důchody, jejichž objem se meziročně zvýšil o 18,9 procenta.

Za celý loňský rok skončil státní rozpočet ČR ve schodku 360,4 miliardy korun. Pro letošní rok má vláda schválený rozpočet s deficitem ve výši 295 miliard Kč. Letos v květnu se schodek rozpočtu propadl na 271,4 miliardy Kč.

VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:

Deficit státního rozpočtu ČR se na konci června snížil na 215,4 miliardy korun

CELÁ ZPRÁVA MINISTERSTVA FINANCÍ ČR, 1. 8. 2023

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 214,1 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 253,1 mld. Kč.  
Za meziročním zhoršením salda o 21,4 mld. Kč stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+75,1 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+51,1 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+11,9 mld. Kč) či vyšší investice (+12,7 mld. Kč). Růst daňového inkasa (+68,1 mld. Kč) byl dosud posílený mimořádnými příjmy jen o 13,4 mld. Kč z titulu odvodů z nadměrných příjmů. Splatnost záloh na daň z neočekávaných zisků je naplánována až v září a následně v prosinci.

„Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá, za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 mld. Kč. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,“ sdělil k pokladnímu plnění za červenec ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci července růstu 17,2 % (+157,0 mld. Kč), ke kterému výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+50,8 mld. Kč) navýšené červnovým zapojením prostředků Národního plánu obnovy v objemu 44,5 mld. Kč. Za nárůstem stál také výběr pojistného (+33,3 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+33,0 mld. Kč) i fyzických (+15,5 mld. Kč) osob, daně z přidané hodnoty (+11,7 mld. Kč) a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+13,4 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+22,9 %, +11,4 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv minulých daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci června 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+37,0 %, +33,0 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-3,1 %, -0,1 mld. Kč) měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály zejména firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a doplněny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % (+33,3 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,9 %, +11,7 mld. Kč) se promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírní pokles reálné spotřeby domácností. Dále negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani z 1 na 2 mil. Kč zavedené od ledna 2023 a nižší počet pracovních dní ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních daní (-6,0 %, -5,3 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-6,9 %, -2,3 mld. Kč), kde se projevuje změna nákupních preferencí spotřebitelů, a inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-4,9 %, -2,0 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty. V souvislosti s novelou zákona však došlo od začátku srpna k navrácení sazby daně na původní úroveň a pokles by tím měl být do konce roku vyrovnán. V případě inkasa spotřební daně z lihu, piva a vína je důvodem snížení omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. 

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 13,4 mld. Kč. 

Inkaso daně z neočekávaných zisků se bude odvíjet od výše daňové povinnosti vykázané v daňových přiznáních podaných především velkými firmami na začátku července. Dotčené subjekty mimo jiné poskytnou oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob (k 15. 9. budou splatné 3 čtvrtletní zálohy). Ve druhém pololetí by tak mělo být uhrazeno na zálohách 100 % fiktivní daně z neočekávaných zisků za rok 2022, případně v jiné výši dle rozhodnutí správce daně v  důsledku předpokládaného nižšího zisku v letošním roce.  

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 178,3 mld. Kč (+16,2 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+16,2 %, +165,7 mld. Kč) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. Kapitálové výdaje (+15,4 %, +12,7 mld. Kč) zvýšily především nákupy Ministerstva obrany a transfery Státnímu fondu životního prostředí.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+15,9 %, +69,1 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+18,9 %, +62,8 mld. Kč).  Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+5,2 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, přídavek na dítě (+1,5 mld. Kč) vyšší ve vazbě na růst životního minima a výsluhový příspěvek (+1,0 mld. Kč). Naopak klesly vyplacené dávky nemocenského pojištění (-1,4 mld. Kč) a rodičovský příspěvek (-1,1 mld. Kč). Přibližně o 1 mld. Kč jsou nižší i výplaty humanitární dávky, jejichž objem dosahoval nejvyšších hodnot v druhém čtvrtletí minulého roku.

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+142,6 %, +51,2 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (36,4 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (10,1 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč). Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 51,1 mld. Kč nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (29,7 mld. Kč). Dotace na obnovitelné zdroje energie (10,5 mld. Kč) navyšovaly transfery o 1,8 mld. Kč. Naopak o 2,4 mld. Kč klesly výdaje státu na řešení dopadů epidemie covidu-19.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 38,8 mld. Kč (+11,9 mld. Kč). Meziroční nárůst o 44,1 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek. 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 27,4 mld. Kč (+17,2 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+9,8 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovaly také realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+6,3 mld. Kč), zálohové financování sociálních služeb (+5,5 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,4 mld. Kč), úhrada ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě (+1,3 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni v dubnu ve výši 1,2 mld. Kč. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižší úrovně než loni (-3,4 %, -2,8 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022. 

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-5,1 mld. Kč) meziročně snižovalo především loňské pořízení zemního plynu do státních hmotných rezerv (-7,0 mld. Kč) a nákupy vakcín (-2,8 mld. Kč). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-2,5 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+15,4 %, +12,7 mld. Kč) navýšily převody prostředků Státnímu fondu životního prostředí (+4,5 mld. Kč) z velké části směřované na realizaci programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy (+4,6 mld. Kč). Výrazněji vzrostly i investiční nákupy Ministerstva obrany (+5,6 mld. Kč) ovlivněné především nákupem pásových bojových vozidel pěchoty (4,5 mld. Kč). Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 29,4 mld. Kč (-4,7 mld. Kč) a na podporu investic realizovaných prostřednictvím Státního zemdělského intervenčního fondu 3,8 mld. Kč (+1,6 mld. Kč). Vysoká míra uvolněných prostředků podnikatelům (101,2 % rozpočtu; +2,1 mld. Kč) je dána úspěšnou realizací projektů společných programů Evropské unie a České republiky, převážně v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+.