Nastává éra globálního varu, varoval šéf OSN Guterres. (Ilustrační foto: redakční koláž).
Na Zemi nastává éra globálního varu, varoval generální tajemník OSN António Guterres. Naléhavě vyzval k okamžitým a radikálním krokům v oblasti ochrany klimatu. Reagoval na nová zjištění vědců, podle nichž bude letošní červenec zřejmě nejteplejším měsícem v historii.
„Je to katastrofa pro celou planetu. Pokud v příštích dnech nenastane malá doba ledová, bude červenec 2023 lámat rekordy ve všech oblastech,“ prohlásil Guterres.
„Změna klimatu je tady. Je to děsivé. A to je jen začátek. Éra globálního oteplování skončila a nastává éra globálního varu,“ dodal šéf OSN.
Zdůraznil, že nynější vývoj dává za pravdu dřívějším předpovědím a opakovaným varováním vědců. Jediným překvapením podle něj je rychlost, s níž klimatické změny přicházejí.
„Vzduch je nedýchatelný, teplo je nesnesitelné. A úroveň zisků z fosilních paliv a nečinnost v oblasti ochrany klimatu jsou nepřijatelné,“ pokračoval.
V této souvislosti vyzval světové lídry, aby už „přestali váhat a vymlouvat se“.
„Už žádné čekání na to, až se jiní pohnou jako první,“ deklaroval Guterres.
„Destrukce, kterou lidstvo rozpoutalo, nesmí vést k zoufalství, ale k činům,“ konstatoval generální tajemník OSN.
Guterres svými prohlášeními reagoval na novou analýzu Lipské univerzity. Podle této studie se letošní červenec pravděpodobně stane nejteplejším měsícem v historii měření, když průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou.
Na mnoha místech planety nyní lidé zažívají rekordní vedra. Rekordní teploty letos v létě zasáhly Asii, Severní Ameriku i Evropu. S požáry v důsledku vedra bojují hasiči v Řecku, Itálii či Kanadě. Objevují se informace o ohřívání oceánů.
Někteří vědci uvádějí, že se planeta od 19. století oteplila přibližně o dva stupně Celsia a bude se oteplovat dál – dokud lidé zásadně neomezí spotřebu uhlí, ropy a zemního plynu.
Podle dřívějších, méně přesných klimatických záznamů – získaných například z vzorků ledu a letokruhů stromů – nebylo na Zemi tak teplo, jako v současnosti už 120 tisíc let.
Už měsíc čerev označila agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus za celosvětově nejteplejší v historii měření.
K rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn i návratu přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo. Planeta se nyní nachází v jeho počáteční fázi, dopady jevu podle předpovědí vyvrcholí později v tomto nebo dalším roce.
Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné.
K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015.
Šestá zpráva panelu Organizace spojených národů pro změny klimatu z března uvedla, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud jí chce dosáhnout, musí omezit vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech tohoto století. (sfr)
