Reálný propad příjmů domácností v ČR se za první letošní čtvrtletí prohloubil na 3,4 %. (Ilustrační foto)

Příjmy tuzemských domácností v 1. čtvrtletí meziročně nominálně vzrostly o 93,1 mld. korun. Reálný propad se ale prohloubil na 3,4 %. Meziročně se mzdy a platy nominálně zvýšily o 56,0 mld. korun (10,4 %). Reálně ale došlo k jejich poklesu o 3,8 %. Spotřeba domácností byla reálně meziročně nižší o 5,8 % a oproti předchozímu kvartálu klesla o 1,8 %. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

„Trvající oslabení kupní síly domácností mělo hmatatelné dopady na jejich výdaje. Spotřeba pošesté v řadě reálně mezičtvrtletně klesla a prohloubil se i její meziroční propad. Investice domácností dokonce nominálně klesly. Výsledkem bylo snížení míry investic domácností na rekordně nízkou úroveň,“ uvedla Karolína Zábojníková, analytička ČSÚ.

Hrubé úspory meziročně rostly, ale míra úspor, tedy jejich podíl na disponibilním důchodu, mírně klesla na 17,9 %. Míra investic domácností se snížila na 7,3 %.

Příjmy domácností reprezentované hrubým disponibilním důchodem (HDD) v 1. čtvrtletí 2023 dosáhly 949,0 mld. korun a meziročně vzrostly o 93,1 mld. (10,9 %). Výrazný nominální přírůstek nestačil na pokrytí růstu cenové hladiny, takže reálně HDD domácností klesl meziročně o 3,4 %.

Podle sezónně očištěných údajů se HDD domácností mezičtvrtletně zvýšil o 28,2 mld. korun (2,9 %). Zrychlení mezičtvrtletního růstu cenové hladiny na počátku roku ale vedlo k reálnému poklesu HDD o 2,0 %.

Domácnostem v 1. čtvrtletí náleželo 595,6 mld. korun ve formě mezd a platů. Meziročně se mzdy a platy nominálně zvýšily o 56,0 mld. korun (10,4 %). Reálně ale došlo k jejich poklesu o 3,8 %.

Hrubý smíšený důchod podnikatelů zařazených do sektoru domácností dosáhl 128,3 mld. korun a meziročně vzrostl o 4,8 mld. Poměrně nízký nominální růst těchto příjmů zaostával za dynamikou příjmů zaměstnanců. Mezičtvrtletně byl hrubý smíšený důchod nižší o 5,9 mld. korun.

Přebytek salda důchodů z vlastnictví domácností se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšil o 11,7 mld. korun na 46,9 mld.

Domácnostem náleželo o 13,5 mld. korun více ve formě úroků, rozdělované důchody společností byly vyšší o 4,2 mld. a reinvestované zisky z přímých zahraničních investic o 2,2 mld.

Naopak obdržené ostatní důchody z investic meziročně klesly o 2,8 mld. korun. Domácnosti ve formě úroků vyplatily v 1. čtvrtletí meziročně o 3,7 mld. korun více.

V 1. čtvrtletí došlo k dalšímu výraznému posílení přebytku salda sociálních důchodů. Ten se meziročně zvýšil o 28,5 mld. korun na 155,0 mld. Sociální dávky a příspěvky, které domácnostem v 1. čtvrtletí náležely, byly meziročně vyšší o 39,1 mld. korun.

Na druhé straně objem sociálních příspěvků, které domácnosti odvedly, vzrostl meziročně o 10,6 mld. korun na 127,8 mld. Saldo ostatních transferů v 1. čtvrtletí dosáhlo deficitu 1,0 mld. korun, schodek se ale meziročně zmírnil o 1,4 mld. Běžné daně z důchodů a jmění, které domácnosti odvedly, byly meziročně vyšší o 14,7 mld. korun a dosáhly 68,3 mld. Úroveň odvedených daní ale hluboce zaostávala za úrovní stejného období roku 2020 a byla nižší také oproti 1. kvartálu let 2018 a 2019, informoval ČSÚ.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností v 1. čtvrtletí dosáhly 779,5 mld. korun a meziročně se zvýšily o 58,0 mld. (8,0 %). Nominální přírůstek opět oslabil a v kombinaci s trvajícím silným růstem cenové hladiny tak došlo k dalšímu prohloubení reálného propadu spotřeby na 5,8 %.

Pokračující reálný útlum poptávky domácností dokládá i mezičtvrtletní dynamika spotřeby. Nominálně se sice spotřeba domácností zvýšila o 24,7 mld. korun (3,1 %), reálně ale klesla o 1,8 %.

Hrubé úspory vzrostly

Hrubé úspory domácností v 1. čtvrtletí dosáhly 171,8 mld. korun a meziročně tak byly vyšší o 29,8 mld. Sezónně očištěné hrubé úspory se oproti konci roku 2022 snížily o 1,1 mld. korun. Zastavila se tak loňská série mezičtvrtletních nárůstů úspor doprovázejících reálný pokles spotřeby.

Domácnosti, které dříve spořily „z opatrnosti“, v tom zřejmě nemohly v takové míře pokračovat. Míra úspor[5] v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,5 p. b. na 17,9 % (sezónně očištěno). Meziročně byla míra úspor vyšší o 1,7 p. b. (sezónně neočištěno), uvedl ČSÚ.

Domácnosti obdržely kapitálové transfery ve výši 7,9 mld. korun, což bylo meziročně o 2,2 mld. více. Z naprosté většiny to byly investiční dotace (7,1 mld. korun), které byly meziročně vyšší o 5,7 mld. Ostatní kapitálové transfery dosáhly 0,8 mld. korun a klesly o 3,5 mld. Výdaje domácností na tvorbu hrubého fixního kapitálu v 1. čtvrtletí meziročně klesly o 5,5 mld. korun (−8,0 %) na 63,6 mld.

Mezičtvrtletně investice domácností klesly počtvrté v řadě, a to o 1,3 mld. korun (sezónně očištěno). Výsledná míra investic (sezónně očištěná) se snížila o 0,3 p. b. na 7,3 %, což byla nejnižší zaznamenaná úroveň v celé dostupné časové řadě. Meziročně se (neočištěná) míra investic snížila o 1,3 p. b. (sfr)