Česká republika má druhý největší růst zadlužení v EU. (Ilustrační foto)

 Zadlužení Evropské unie v letošním prvním čtvrtletí meziročně kleslo z 87,4 procenta na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pokles nastal i v rámci eurozóny, a to z 95 procent na 91,2 procenta. Data zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení vůči HDP meziročně zvýšilo, růst byl druhý největší v EU.

„Mírné snížení poměru veřejného dluhu k HDP je způsobeno růstem HDP, který v absolutním vyjádření převážil nad růstem veřejného dluhu,“ uvedl Eurostat ke snížení zadlužení EU.

Eurostat uvedl, že ve srovnání s prvním kvartálem loňského roku zaznamenalo zvýšení svého zadlužení vůči HDP šest členských států unie. Nejvíce poskočil dluh v Lucembursku, a to o 5,4 procentního bodu a následuje druhé Česko s nárůstem o 1,7 procentního bodu, třetí je Lotyšsko (+1,1 procentního bodu).

Naopak nejvíce své zadlužení v prvním čtvrtletí meziročně snížily Řecko (-21,2 procentního bodu), Kypr (-18 procentních bodů) a Portugalsko (-10,8 procentního bodu). Výrazněji se dluh podařilo snížit Polsku (-3,8 procentního bodu).

Zadlužení České republiky se dále zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Největší poměr zadlužení vůči HDP měly na konci prvního čtvrtletí Řecko (168,3 %), Itálie 143,5 %, Portugalsko (113,8 %), Španělsko (112,8 %) a Francie (112,4 %). Naopak nejnižší zadlužení mají v Estonsku (17,2 %), Bulharsku (22,5 %), Lucembursku (28 %) a Dánsku (29,4 %). Zadlužení v Česku (44,5 %) je deváté nejnižší v EU.

Ve srovnání s čtvrtým kvartálem 2022 se dluh ČR příliš nezvýšil, zvýšil se o 0,3 procentního bodu, což byl devátý největší nárůst v EU. I zde této statistice vévodí Lucembursko, jemuž zadlužení za jedno čtvrtletí vzrostlo o 3,4 procentního bodu. Nejvíce naopak ze svého dluhu umazalo Řecko (-3 procentní body).

Deficit veřejných financí EU jako celku v prvním čtvrtletí dosáhl podle sezonně přepočtených údajů tři procenta HDP, a zvýšil se tak proti deficitu 2,4 procenta HDP ve stejném období loni, oznámil Eurostat. V České republice deficit vzrostl na 4,2 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.

Státní dluh za celou EU se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil nad 13,51 bilionu eur (více než 324 bilionů Kč), zatímco před rokem nepatrně přesahoval 13,02 bilionu eur.

V České republice státní dluh vzrostl poprvé nad 3 biliony Kč

V České republice státní dluh vzrostl poprvé nad 3 biliony Kč, kdy se dostal těsně k 3,1 bilionu korun a byl rekordní. O rok dříve činil nad 2,68 bilionu korun.

Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 zastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Toto mimořádné uvolnění prodloužil, především kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.

V novodobé historii České republiky od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo 9 procent HDP. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z 10 procent se dostalo až na 41 procent HDP.

Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů a pokladničních poukázek za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Rozpočtový deficit byl v pololetí 215,4 miliardy korun.

„Vývoj státního dluhu a zejména tempo jeho růstu potvrzuje nutnost schválení ozdravného balíčku. Bez něj nelze zastavit trend růstu zadlužování a vrátit stát k udržitelnému hospodaření. Jen letos zaplatíme za obsluhu státního dluhu 70, příští rok 90 a v roce 2025 přes 100 miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Upozornil že konsolidace veřejných rozpočtů pomůže zlevnit emise státních dluhopisů.

Většinu státního dluhu pokrývají střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Jejich hodnota v pololetí byla 2,663 bilionu korun. Dalšími významnými zdroji krytí dluhu jsou státní pokladniční poukázky se splatností kratší než jeden rok a přijaté půjčky a úvěry.

Za první pololetí prodal stát korunové dluhopisy ve jmenovité hodnotě 287,4 miliardy korun. Jmenovitá hodnota prodaných korunových pokladničních poukázek za první pololetí byla 74,3 miliardy korun. Stát rovněž vydal v prvním pololetí eurové pokladniční poukázky v úhrnné hodnotě 1,5 miliardy eur (36,1 miliardy korun).

Na počátku letošního roku činil státní dluh 2,895 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládá, že za celý rok dluh vzroste na 3,191 bilionu korun.

Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 69,2 miliardy korun. (at; sfr)