Výroční zpráva NKÚ za rok 2022: Skutečný smysl dotací v Česku nahradil formalismus. (Ilustrační foto: Miloslav Kala)

Skutečný smysl dotací v Česku nahradil formalismus, čerpání je nadřazeno smysluplnosti a potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným. Jeho samotná obsluha vyžaduje významné finanční prostředky a personální zajištění. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě za rok 2022, kterou zde přinášíme v plném znění.

„Nikdo se nezabývá administrativními a distribučními náklady, a to ani na straně státu, ani na straně žadatelů o dotace. Myšlenka, že by bylo možné v zavedeném systému snížit počet státních úředníků, je zcela nerealizovatelná,“ konstatoval prezident NKÚ Miloslav Kala ve svém úvodním slovu.


VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI NKÚ ZA ROK 2022

ÚVODNÍ SLOVO PREZIDENTA NKÚ

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

ambicí této výroční zprávy je nejen zhodnotit činnost Nejvyššího kontrolního úřadu v loňském roce, ale především popsat hlavní problémy v hospodaření s veřejnými prostředky v České republice.

Naši ekonomickou kondici v roce 2022 bezesporu ovlivnila válka na Ukrajině a její dopady. Většina nedostatků, na které ve zprávě poukazujeme, ale s válkou nijak nesouvisí anebo jen velmi okrajově.

Na makroekonomické úrovni je hlavním problémem prohlubující se strukturální deficit daný růstem mandatorních výdajů a rostoucí tempo zadlužování. Růst HDP byl loni o 1,1 procentního bodu nižší, než byl průměr EU. Naopak pátá nejvyšší inflace v EU výrazně snižuje životní úroveň obyvatel. Reálná mzda meziročně klesla o 7,5 %, což je jeden z nejhorších výsledků v rámci zemí OECD. To vše je zarámováno absencí klíčových reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému, bez nichž je stabilizace veřejných financí nemožná.

Při rekordním růstu mandatorních výdajů – připomeňme jen valorizaci důchodů, která se v době dvouciferné inflace stává časovanou rozpočtovou bombou – hledá stát zdroje. Tato publikace, tak jako naše předchozí práce, přináší ke zmíněným tématům řadu poznatků.

Z řady oblastí, v nichž je podle našich kontrol možné ušetřit významné veřejné prostředky, chci poukázat především na zbytnělý dotační systém. Skutečný smysl dotací nahradil formalismus, čerpání je nadřazeno smysluplnosti a potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným. Jeho samotná obsluha vyžaduje významné finanční prostředky a personální zajištění. Nikdo se nezabývá administrativními a distribučními náklady, a to ani na straně státu, ani na straně žadatelů o dotace. Myšlenka, že by bylo možné v zavedeném systému snížit počet státních úředníků, je zcela nerealizovatelná.

Ukazuje se, že je nezbytné přehodnotit, kterými z dotovaných oblastí stát naplňuje své klíčové role a zda dotační politiky skutečně přinášejí proklamované výsledky i jinde než na papíře. Veřejné zdroje budou vždy vzácné a země, která je dokáže smysluplně alokovat a koncentrovat je do oblastí strategického významu, má šanci získat konkurenční výhodu. Konečně i NERV poukázala ve své studii k vyhodnocování dopadů regulace na velmi nízkou úroveň materiálů, které hodnotí dopady jednotlivých politik a které vláda následně (pouze) bere na vědomí.

Samostatnou kapitolou této výroční zprávy jsou případy, kdy stát jednal v rozporu s vlastními prioritami a cíli – a to i v tak klíčových oblastech, jako jsou zemědělství nebo životní prostředí. Ukázkou neefektivity je pak digitalizace agend veřejné správy. V mezinárodním srovnání DESI, zaměřeném primárně na digitalizaci, jsme loni opět o jednu příčku klesli, a to na 19. místo v rámci EU. Celkové výdaje na ICT za loňský rok byly přitom o třetinu vyšší než v roce 2018. Potvrzuje se to, co opakovaně říkáme: digitalizování neefektivních procesů k efektivnímu výkonu státní správy nevede.

Dlouholetá nedůslednost státu v kontrole a regulaci některých oblastí vyústila loni v řadu negativních jevů, které dopadly především na běžné občany. Ať už jde o krachy dodavatelů energií, monopolizaci velkoobchodního prostředí a výroby potravin, které u nás vyústily v Evropě nebývalý růst cen potravin, nebo třeba trh s telekomunikačními službami, kdy máme jedny z nejdražších dat v Evropě.

Tato publikace v sobě nese ještě mnohem víc, než jsem nyní mohl zmínit. Měli jsme také z čeho čerpat!

Loni jsme provedli 33 kontrol, zkontrolovali 167 institucí a majetek a peněžní prostředky státu v hodnotě 167 miliard korun. Také jsme další rok řídili organizaci padesáti nejvyšších evropských kontrolních institucí EUROSAI a jednoznačně jsme se spolu se svými partnery postavili za Ukrajinu a její lid. Naši zaměstnanci velmi pomáhali, jsem na ně za to hrdý.

Přeji Vám inspirativní čtení.

Miloslav Kala,
prezident NKÚ


CELÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA NKÚ ZA ROK 2022 je k přečtení ZDE: NKÚ VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2022