V ČR podle studie ČEPS bude v roce 2040 chybět 2,7 TWh elektřiny. Výpadky dodávek začnou už v roce 2030. (Ilustrační foto - ČEPS)
V Česku podle jedné z variant nejnovější studie ČEPS bude v roce 2040 chybět 2 676 GWh elektřiny. První nedostatky se podle této studie začnou objevovat už v roce 2030. Znamená to, že pokud bude naplněn tzv. dekarbonizační scénář (který je z dnešního pohledu a vzhledem k politice EU nejpravděpodobnější), nebude v roce 2040 po několik dní v roce v zemi dostupná elektřina.
Výhradní provozovatel elektrické přenosové soustavy v ČR, státem vlastněná společnost ČEPS (Česká přenosová soustava), inkriminovanou studii zveřejnil a informoval o ní již začátkem března (Česká republika by mohla být od roku 2030 závislá na dovozu elektřiny). Vyplynulo z ní sdělení, že Česká republika bude od roku 2030, když ukončí výrobu energie z uhlí, závislá na drahém dovozu elektřiny ze zahraničí. A že Česku dokonce hrozí nedostatek elektřiny.
Teprve nyní však lze z detailních čísel vyčíst přesný rozsah hrozího vážného problému energetického sektoru v ČR.
zdroj: ČEPS
ČEPS v nové studii představil několik scénářů vývoje elektroenergetického sektoru v ČR.
Jedním z těch ještě celkem optimistických scénářů je Progresivní scénář, který reflektuje vývoj spojený s plány dekarbonizovat nejen elektroenergetiku v souladu s klimatickými cíli EU. Zohledňuje odklon od uhlí do roku 2033, který je kombinován s ambicióznějším nárůstem instalované kapacity obnovitelných zdrojů a navyšující se spotřebou elektřiny v důsledku intenzivní elektrifikace.
Plyne z něj, že po roce 2030 dojde k razantnímu navýšení počtu hodin nepokrytého zatížení (předpokládaná ztráta zatížení soustavy až 389 hodin v roce 2040) stejně jako objemu nedodané energie: ČEPS odhaduje 798 GWh nedodané elektřiny v roce 2040.
Podle tohoto scénáře by elektrizační soustava ČR nesplňovala požadavek na spolehlivost.
„Brzké ukončení výroby na uhelných zdrojích je kompenzováno nárůstem výroby na plynových zdrojích a vysokými importy, které se pohybují na hranici technické importní schopnosti české elektrizační soustavy,“ uvedl ČEPS
.
Zdroj:ČEPS
Dekarbonizační scénář je podle ČEPSu v porovnání s ostatními scénáři charakterizován rapidní dekarbonizací, kdy rozsáhlá elektrifikace, a to zejména v dopravě, vytápění a v průmyslu vede k výraznému navýšení spotřeby elektřiny.
Portfolio zdrojů je založeno na konci uhlí k roku 2030 a instalovaná kapacita OZE v něm v průběhu sledovaného horizontu narůstá na téměř dvojnásobek oproti Konzervativnímu scénáři, předpokládá ČEPS.
Ani za vysokého využití plynových zdrojů a vysokých objemů importované elektřiny však není toto portfolio schopno udržet soustavu ve stavu zdrojové přiměřenosti, konstatoval provozovatel přenosové soustavy v nové studii.
Už v roce 2030 podle tohoto scénáře dosahují hodnoty ztráty zatížení soustavy 105 hodin (tj. počet hodin, kdy nebude v zemi zajištěna dodávka elektřiny) a objem nedodané energie dosáhne 83,5 GWh.
Pro rok 2040 vzroste ztráta zatížení soustavy (doba bez dodávky elektřiny v zemi) na 1 085 hodin a objem nedodané energie až na 2 676 GWh (což jsou 2 % roční spotřeby), s průměrnou hodinovou hodnotou deficitu zatížení přibližně 2 500 MW.
Zdroj: ČEPS
Tyto hodnoty podle ČEPSu indikují značnou zdrojovou nepřiměřenost a scénář poukazuje na významnou potřebu rozšíření zdrojové základny ČR, případně zavedení kapacitního trhu pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny.
I přes implementaci úsporných opatření vzniká v důsledku významného nárůstu spotřeby elektřiny nutnost dozdrojování soustavy řiditelnými zdroji elektrické energie, konkrétně zavedením kapacitních mechanismů do české legislativy, podotkl dále ČEPS ve studii.
Výsledky Progresivního a Dekarbonizačního scénáře podle ČEPS ukazují, že v dlouhodobém horizontu se Česká republika neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů. Výstavba nového jaderného zdroje má navíc ve všech scénářích minimální vliv na silovou cenu elektřiny.
Fit for 55
ČEPS uvádí, že Progresivní scénář spotřeby se zakládá na cílech navrhovaného legislativního balíčku Fit for 55, představený Evropskou komisí 14. července 2021. Jeho prioritou je 55% snížení emisí CO2 v roce 2030 ve srovnání s rokem 1990 a následné dosažení uhlíkové neutrality Evropské unie v roce 2050.
Pro splnění těchto cílů plánuje Komise vytvoření nového trhu s povolenkami pro dopravu a budovy, zpřísnění a rozšíření stávajícího trhu s povolenkami o námořnictví, podporu rozvoje elektromobility, tepelných čerpadel, stejně jako i zvýšení energetické efektivity a elektrifikaci průmyslu.
Balíček Fit for 55 tak klade pro dekarbonizaci ekonomiky ambicióznější cíl redukce emisí, než je dosavadních 40 %. V rámci Progresivního scénáře spotřeby je tak nutno předpokládat, že ČR realizuje vysoce aktivní zelenou transformaci po útlumu způsobeném pandemií COVID-19 a energetickou krizí.
V rámci predikce ČEPS je zohledněn také nárůst konečné spotřeby způsobený strategicky, ekonomicky či technologicky vynucenou náhradou fosilních paliv v různých oblastech průmyslu (např. významnější přechod na elektrotavbu v metalurgii).
V Progresivním scénáři roste spotřeba elektřiny rychleji, a sice vlivem rozsáhlejší elektrifikace. I odběr domácností a průmyslu nepatrně roste – elektrifikace provozů a zavádění smart řídících technologií je do značné míry kompenzováno zvyšující se účinností spotřebičů.
Objem spotřebované energie pro rok 2030 se očekává 82 TWh, zatímco v roce 2040 už se blíží 98 TWh, což je zhruba o 14 % více než v Respondentním/Konzervativním scénáři.
Dekarbonizační scénář spotřeby ve studii ČEPS uvažuje ze všech scénářů nejprogresivnější předpoklad útlumu fosilních paliv a nejvyšší míru elektrifikace konečné spotřeby, což by mělo umožnit dekarbonizaci české ekonomiky k roku 2050.
Klíčovým východiskem je již přijatý koncept ČR pro zajištění čisté elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů umožňující dosáhnout kromě klimatických závazků také naše další cíle: bezpečnost, soběstačnost a spolehlivost při zajištění dodávek elektřiny pro ČR za rozumné ceny a v dostatečné kvalitě.
Jednou z nezbytných součástí Dekarbonizačního scénáře spotřeby je také podpora veřejnosti předpokládající přijetí nového paradigmatu, kdy spotřeba elektřiny bude doprovázena poskytováním potřebné flexibility (především u spotřebitelů, ale i u výrobců).
Pro spotřebitele to znamená podřízení se tomuto paradigmatu ve prospěch ochrany klimatu a dosažení klimaticky neutrální ekonomiky. Zvyšováním energetické efektivity spotřebičů a procesů by mělo docházet k nasměrování českých zákazníků k úspornějšímu chování, které bude alespoň částečně kompenzovat razantní zvýšení spotřeby elektřiny na elektrifikaci, uvedl ČEPS.
„Pro uskutečnění zelené transformace v takto rapidním tempu je zásadní aktivní role státu, příznivější ekonomický rozvoj ve srovnání s předchozími dvěma scénáři (a sice dlouhodobý růst HDP), nastavení motivačního legislativního prostředí, vyčlenění dostatečných finančních prostředků a jejich efektivní využití na uskutečnění těchto změn, dostupnější technologie a větší podpora veřejnosti,“ uvedl dále provozovatel přenosové soustavy v ČR
Spotřeba vzroste na 112 TWh
Ze všech scénářů roste spotřeba elektrické energie v Dekarbonizačním scénáři nejrychleji, což je dáno předpokladem urychlené dekarbonizace, kterou umožní především rozsáhlá elektrifikace konečné spotřeby. Pro rok 2023 se uvažuje základní tuzemská čistá spotřeba ČR na úrovni necelých 62 TWh. Podle tohoto scénáře však po započtení všech vlivů (jako je například elektromobilita či tepelná čerpadla) a ztrát v sítích predikovaný spotřebovaný objem elektřiny v roce 2040 stoupá až na 112 TWh.
Navíc, ve srovnání s Respondentním/Konzervativním a Progresivním scénářem předpokládá Dekarbonizační predikce velmi optimistický ekonomický vývoj s největším nárůstem HDP v letech 2022–2025. Svého maxima dosáhne podle tohoto scénáře tempo růstu HDP v roce 2024 (3,5 %), kdy by mělo dojít k obnově po pandemii COVID-19 a energetické krizi spojené s ruskou invazí na Ukrajině.
Po roce 2024 tempo růstu postupně zpomalí až na hodnotu na 1,98 % na konci predikovaného období, konstatoval ČEPS. Dle predikce počet elektromobilů v roce 2030 vzroste ze současných 23 tisíc na 1 milion, v cílovém roce 2040 však již bude český vozový park čítat skoro 3 miliony elektroaut, předpovídá ČEPS.
Zejména z Progresivního a Dekarbonizačního scénáře vyplývá, že Česká republika bude od roku 2025 rizikově importní s předpokladem velké závislosti na dovozu elektřiny z přebytkových zemí (Francie, Německo).
„Zůstává přitom otázkou, zda bude elektrická energie z těchto zemí skutečně exportována nebo bude v případě přebytku využita v domácím průmyslu na výrobu vodíku,“ varoval ČEPS.
Po roce 2030 je pak indikováno další zhoršení situace, které by mohlo vést k vážným problémům s přiměřeností soustavy k jejichž řešení bude nezbytné přijat opatření například formou zavedení kapacitního mechanismu.
S ohledem na ohrožení zdrojové přiměřenosti bude po roce 2040 podle ČEPS potřeba opětovně diskutovat o dalším prodloužení doby životnosti Jaderné elektrárny Dukovany nad horizont roku 2045.
ČEZ v současné době připravuje stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Výstavba Dukovan II má být dle platného harmonogramu zahájena v roce 2029, spuštění bloku se předpokládá v roce 2036, což je později, než v roce 2035, kdy podle Progresivního scénáře má v Česku chybět 305 GWh elektřiny. Dukovanský nový blok bude postaven vedle stávající elektrárny a v budoucnu nahradí část výkonu současné elektrárny, jejíž první blok byl spuštěn v roce 1985.
Po škrtnutí uhlí Česko nezachrání ani desetinásobek OZE
Milan Smutný, mluvčí think tanku Realistická energetika a ekologie, upozornil na fakt, že v případě ukončení výroby energie v tuzemských uhlených elektrárnách dojde k obrovskému deficitu elektřiny v ČR.
Tabulka: Struktura pokrytí denního maxima zatížení ES ČR 1-3/2022 (MW) dle ERÚ
Podíl výroby z uhelných elektráren v Česku dosahoval v lednu až březnu loňského roku od 56 % do 52 %.
„Ani zdesetinásobení kapacity obnovitelných zdrojů, jež jsou v Česku tvořeny dominantně fotovoltaickými zdroji, v zimních měsících nezachrání Česko a hlavně jeho průmysl od brutálního deficitu elektřiny,“ prohlásil Smutný.
„Musíme co nejdříve postavit nejméně čtyři velké jaderné reaktory a do té doby se nemůžeme energie z uhlí zříct,“ dodal.
„Ti, kdo to tvrdí, ničí svou neinformovaností nebo naopak lobbováním za zájmy solárních baronů českou energetiku, ekonomiku i společnost,“ uzavřel Smutný. (sfr)
