Česko letos čeká mírná recese, když hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V roce 2024 však přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta. Uvedla to ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zprávu společně představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann.
Zpráva Česku doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.
V příštím roce by podle OECD mělo přijít hospodářské oživení, HDP vzroste o 2,4 procenta a inflace klesne na 4,2 procenta. Pro boj s růstem cen organizace Česku doporučuje udržovat přísnou měnovou politiku, dokud inflace nebude jednoznačně mířit ke dvěma procentům.
Zároveň bude podle organizace třeba, aby vládní podpůrná opatření byla cílená, nikoli plošná, v opačném případě by kabinet k inflaci přispíval. Zpráva konstatuje, že uvolněná makroekonomická politika let 2020 a 2021 k vysoké inflaci přispěla.
Zpráva také upozorňuje na vysoké deficity veřejných financí z posledních let. Pro střednědobou fiskální udržitelnost by Česko podle OECD mělo posílit daňovou progresi nebo zvýšit věk pro odchod do důchodu.
Organizace rovněž doporučuje změnit rozložení daňové zátěže, když by se měly snížit povinné odvody a naopak vzrůst daně z nemovitosti, spotřební daně nebo environmentální daně.
Podle Fialy OECD přesně vystihla výzvy, kterým Česko čelí, a navrhovaná opatření jdou směrem, o který se snaží i vláda.
„Jsem rád, že tato významná a nezávislá organizace potvrzuje nutnost provedení reformních kroků, které někdy nejsou třeba úplně příjemné a mohou částí společnosti být vnímány jako bolestivé, ale které jsou nezbytné pro dobrou budoucnost naší země,“ zdůraznil Fiala.
Vláda podle Fialy také pracuje na důchodové reformě, která podle něho „zajistí slušnou penzi i dnešním čtyřicátníkům a mladším“. Zároveň se však změny nedotknou lidí v těsně předdůchodovém věku, podotkl premiér.
Vláda ČR podle svého premiéra pracuje na konsolidaci veřejných financí s tím, že strukturální schodek chce snižovat o jedno procento HDP.
Strukturální deficit, což je výsledek hospodaření státu po očištění o vliv hospodářského cyklu, činil loni podle ministerstva financí 2,6 procenta HDP. Celkový schodek rozpočtu 360,4 miliardy korun odpovídal 3,6 procenta HDP. (sfr)