EK navrhla unijní regulaci energetického trhu. Chce nařídit pevnou cenu elektřiny.
Evropská komise navrhla celounijní regulaci energetického trhu. Chce nařídit pevnou cenu elektřiny a dlouhodobé smlouvy s klienty. Komise svoje návrhy označuje jako „plán stabilizace trhu energií“.
Z nové unijní regulace plyne, že dodavatelé elektřiny budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě.
Cílem návrhu „úpravy energetického trhu“, který představila Evropská komise, je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny.
Ceny elektřiny v loňském roce na evropském trhu rekordně zdražovaly. V létě cena za megawatthodinu elektřiny atakovala až 1000 eur (24.700 Kč). V současnosti stojí megawatthodina elektřiny 150 eur (3705 Kč).
Dopadu cenových výkyvů na obyvatele a firmy má předejít povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Tento krok by měl také snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby, který některé státy kritizují.
Aby návrh vstoupil v platnost, musí jej schválit členské státy a Evropský parlament.
Evropská unie začala reformu trhu chystat loni v létě, když se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a dalších faktorů zvýšily rekordně ceny plynu i na ně navázané ceny elektřiny. Část zemí včetně Francie, Španělska či Řecka od té doby prosazuje změnu výpočtu cen elektřiny a její přizpůsobení rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů.
Řada dalších států v čele s Německem či Nizozemskem ovšem hovoří jen o krátkodobém cenovém výkyvu a varuje před výraznými zásahy do trhu, který dlouhá léta fungoval.
Nový návrh Evropské komise nevylučuje plyn ani uhlí ze systému tvorby cen. Počítá však s posílením vlivu levnějších zdrojů, jako je solární, větrná či jaderná energie, prostřednictvím dlouhodobých kontaktů. Vedle smluv o nákupu elektřiny známých pod anglickou zkratkou PPA mezi soukromými subjekty to budou zejména dvoucestné rozdílové kontrakty (CFD).
Ty uzavře stát či jiný veřejný subjekt s výrobcem elektřiny, který si činí nárok na veřejnou podporu. Smlouva zajistí odběratelům dlouhodobou pevnou cenu elektřiny. Pokud se její tržní cena zvýší, může stát nadbytečné příjmy rozdělit mezi spotřebitele.
Pokud tržní cena naopak klesne, doplatí stát výrobcům rozdíl od ceny stanovené ve smlouvě.
„Tyto dva nástroje budou klíčem ke zvýšení stability a předvídatelnosti nákladů na energie v celé EU, budou proto hrát zásadní roli v posílení konkurenceschopnosti EU,“ deklarovala eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Unijní země se loni za českého předsednictví shodly na souboru dočasných krizových opatření včetně zastropování cen plynu. Komise chce nyní dát státům možnost omezovat ceny elektřiny v době jejich kritického růstu. Tento mimořádný stav by měla vyhlašovat sama unijní exekutiva.
Návrh počítá mimo jiné i s tím, že si klienti budou moci u všech dodavatelů vybírat z více variant smluv a vždy budou mít k dispozici kontrakt s fixní cenou. Měli by dostat i právo prodat do sítě nespotřebovanou elektřinu, kterou vyprodukují například jejich solární panely. Státy by také měly určit dodavatele poslední instance, kteří zajistí odběratelům elektřinu v případě nouze. (sfr)
