Výrobci elektřiny v České republice za měsíce prosinec a leden vyplatili státu v rámci odvodu z nadměrných příjmů 5,7 miliardy korun. V příjmech státního rozpočtu se tato částka projeví v březnu.
„Na účty Finanční správy, která pro Energetický regulační úřad jako konečného příjemce zajišťuje správu odvodů z nadměrných příjmů, bylo ke čtvrtečnímu dni odvedeno 5,7 miliardy Kč. Do příjmů státního rozpočtu bude odvod započítán v březnu,“ uvedl pro deník Právo mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.
Na celkovou pomoc lidem s drahými energiemi i zastropování cen elektřiny a plynu, na niž mají výnosy z odvodu z nadměrných příjmů a daně z neočekávaných zisků jít, dal stát podle ministerstva financí v únoru 18,1 miliardy korun.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nakonec mimořádné odvody a daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) stojí v principu proti kompenzacím zastropování cen. Kolik stát mimořádně vybere, tolik zhruba i zaplatí. V lednu byla obchodníkům s energiemi zaplacena první záloha 8,3 miliardy.
Celkem chce vláda na odvodech z nadměrných příjmů, které činí 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou elektřiny a zákonem stanoveným stropem, vybrat letos 80 miliard korun.
Elektřina v posledních týdnech zlevňuje, což se projevilo i v cenících řady dodavatelů. Snížili ceny energií pod strop stanovený pro tento rok vládou na 6 Kč za kWh s DPH. Předpokládá se, že zlevňují i výrobci elektřiny, a tím by jejich odvody státu nakonec mohly být nižší.
„Platí, že v současnosti je velmi složité jakkoliv spolehlivě predikovat budoucí vývoj zejména na trzích s energiemi, a ministerstvo proto bude zhruba na čtvrtletní bázi zpřesňovat své odhady inkasa z mimořádných příjmů,“ dodal Weiss.
U odvodu, který se vztahuje na elektřinu vyrobenou od 1. prosince 2022, se maximální státem stanovená cena liší podle zdroje.
Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny představuje strop 180 eur (asi 4200 Kč) z prodeje jedné MWh. Z plynného paliva z biomasy to je 240 eur (asi 5620 Kč), z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 4920 Kč), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2340 Kč), z jaderné energie 70 eur (asi 1640 Kč), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur.
U hnědého uhlí činí sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW 230 eur (asi 5400 Kč), nad 140 MW to je 170 eur (asi 3980 Kč).
Dalším zdrojem, z něhož má stát hradit pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií ve formě stropu cen, je windfall tax. Stát plánuje s ní vybrat od energetických firem, rafinerií a bank asi 44 miliard korun.
„U ní vychází první termín pro podání oznámení o dani za první zálohové období roku 2022 na 3. července 2023 a úhrada první, druhé a třetí čtvrtletní zálohy na daň na 15. září 2023. První reálné inkaso z této daně tedy státní rozpočet obdrží teprve v září,“ dodal Weiss. (at)