NKÚ: Podpora digitálního vzdělávání stála 8,2 mld. Kč. V praxi má jen omezené dopady. (Ilustrační foto - redakční koláž).
Podpora digitálního vzdělávání v Česku stála 8,2 mld. Kč, ale v praxi má dosud jen omezené dopady. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle kontrolního úřadu pomohla rozvoji digitalizace na školách až pandemie covidu-19.
NKÚ prověřoval, jak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Národní pedagogický institut ČR (NPI) vynakládaly v letech 2019 až 2021 peněžní prostředky státu a Evropské unie na podporu digitálního vzdělávání.
Kontrola se zaměřila i na distanční výuku během pandemie covidu-19. Na podporu digitálního vzdělávání vynaložilo MŠMT ze státního rozpočtu a evropských fondů celkem 8,2 mld. Kč. Podle zjištění NKÚ byly tyto peníze vynaloženy ne zcela účelně, neboť přínos části z nich se zatím v systému vzdělávání pozitivně neprojevil.
NKÚ vybral ke kontrole čtyři systémové projekty – z nich měly dopady na systém vzdělávání pouze dva. S využíváním dalších dvou se má začít až v roce 2024.
Kontroloři potvrdili, že školy nebyly připraveny na distanční formu vzdělávání a před vypuknutím pandemie se potýkaly s nedostatkem potřebných informačních a komunikačních technologií (ICT), zejména notebooků či tabletů. MŠMT nemělo nastavený udržitelný systém financování nákupů ICT pro školy.
Proto muselo během pandemie základním školám a nižším stupňům gymnázií poskytnout ze státního rozpočtu mimořádnou jednorázovou finanční podporu 1,3 mld. Kč. Tu dostalo 4 100 škol – ovšem až v průběhu druhé vlny, tedy od září 2020. Díky tomu vzrostl v roce 2021 počet přenosných ICT zařízení ve školách v porovnání s rokem 2018 o 91 %. Období pandemie tak paradoxně přispělo k rozvoji digitálního vzdělávání.
NKÚ rovněž zjistil, že MŠMT ani NPI neměly přehled o úrovni digitálních kompetencí učitelů v ČR. Tento přehled chybí, protože NPI nesledoval a nevyhodnocoval data získaná z aplikace Profil Učitel21.
Aplikace je dobrovolná a nastavena je tak, že přihlášený uživatel hodnotí sám sebe. NKÚ odhalil, že své digitální kompetence si ve školním roce 2021/2022 otestovala necelá 2 % učitelů základních a středních škol.
NPI nenašel způsob, jak podpořit využití digitálních učebních materiálů ve výuce. V digitálním vzdělávání patří práce s digitálními učebními materiály, jako jsou například pracovní listy, videa, zvukové ukázky, animace, simulace apod., mezi klíčové dovednosti učitelů.
Tyto učební materiály byly dostupné na Metodickém portálu RVP.CZ, který spravoval NPI. Portál však učitelé příliš nevyužívali. NKÚ zjistil, že portál obsahuje velké množství nepřehledně uspořádaných vzdělávacích materiálů, a proto ho nelze považovat za uživatelsky přívětivý a atraktivní, což potvrdil i NPI.
Například jen katalog digitálních vzdělávacích zdrojů obsahoval na konci června 2022 přibližně 46 500 materiálů. Z toho však 64 % nebylo nikdy žádným uživatelem zobrazeno, informoval ve své zprávě NKÚ. (sfr)
