Evropská ekonomika se v první části letošního roku navzdory pokračujícím dopadům ruské agrese na Ukrajině vyhne dosud avizované recesi a letošní hospodářský růst bude proti původním odhadům vyšší. Ve své zimní makroekonomické předpovědi to v pondělí uvedla Evropská komise (EK).
Evropská komise vydala také odhad růstu ekonomiky v Česku, která bude v prvním čtvrtletí stagnovat.
Za celý rok se HDP zvýší o 0,1 % a bude tedy výrazně pod průměrem Evropské unie.
Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie podle komise letos vzroste o 0,8 %, o půl procentního bodu více, než EK předpovídala ještě na podzim.
EK snížila odhad inflace v sedmadvacítce členských zemí. Podle ní v letos zpomalí na 6,4 %.
Předchozí odhady počítaly se 7 %. Inflace by se měla k hodnotám před krizemi přiblížit až příští rok, kdy podle odhadu komise klesne na 2,8 %. Loni byla 9,2 %.
Pro 20 zemí eurozóny odhaduje komise letošní ekonomický růst na 0,9 %, naopak dříve počítala s růstem o 0,3 %. Předpověď růstu HDP na příští rok zůstává beze změny jak pro 1,6 % pro EU a 1,5 % pro eurozónu.
K příznivějšímu vývoji podle ekonomů komise přispěje především dostatek zásob plynu a zmírnění tlaku na růst cen energií.
Důležitou roli má také fakt, že se unijní země částečně zbavily závislosti na ruských energiích. Pomáhá i stabilní situace na trhu práce, kde zůstala nezaměstnanost až do konce loňského roku na rekordně nízké úrovni 6,1 %.
Komise upozorňuje na to, že nejistota zůstává zejména vzhledem k pokračující válce na Ukrajině vysoká a bude souviset i s mírou předpokládaného oživení čínské ekonomiky po zrušení striktních protipandemických omezení. To pak může zvýšit inflační tlaky.
Česká ekonomika bude podle prognózy Komise v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 %. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé EU.
K rychlejšímu růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy Evropská komise očekává růst HDP o 1,9 %. Loni české hospodářství vzrostlo o 2,5 %.
Komise oproti předchozí předpovědi o desetinu procentního bodu snížila odhad letošního vývoje inflace, která podle ní v Česku dosáhne 9,3 %. Byla by tak pátá nejvyšší v celé EU po Maďarsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku.
V příštím roce by se inflace mohla přiblížit předkrizovým hodnotám a klesnout na 3,5 %. Průměrná loňská hodnota inflace se vyšplhala na rekordních 14,8 %.
Jednou z příčin pomalého růstu české ekonomiky bude podle komise letošní stagnace spotřeby domácností, která bude způsobena poklesem reálných příjmů obyvatel. V příštím roce by se však měla opět stát hlavním motorem růstu.
Česká národní banka zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí na 4,5 % hrubého domácího produktu (HDP).
Centrální banka očekává, že v dalších měsících bude tempo růstu cen zvolňovat a ve druhém pololetí roku 2023 by měla tuzemská inflace klesnout pod 10 % procent. Za celý letošní rok ČNB odhaduje průměrnou inflaci 10,8 % po loňských 15,1 %. (at)