Polsko plánuje vynaložit už letos na obranu rekordní 4 procenta svého HDP. (Ilustrační foto)

Polsko plánuje ze státního rozpočtu už letos vynaložit na obranu země rekordní 4 procenta svého HDP. Informoval o tom polský předseda vlády Mateusz Morawiecki. V době ruské agrese proti Ukrajině podle něho musí Polsko urychlit zbrojení.

Členské země NATO, jehož je Polsko členem, by podle předchozí dohody měly ročně na obranu vydávat nejméně dvě procenta HDP.

Vláda ČR začátkem ledna letošního roku schválila novou vojenskou legislativu, která od roku 2024 zavádí povinnost vydávat ročně na obranu částku ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.

Podle Morawieckého je prioritou polské vlády posílení polské armády a zvýšení posílení přítomnosti vojáků ze zemí NATO na polském území.

„Poláci nás pověřili vládnutím v těžkých časech, válka na Ukrajině vede k tomu, že musíme zbrojit ještě rychleji,“ zdůraznil Morawiecki s tím, že Polsko letos možná v percentuálním vyjádření k HDP vydá nejvíce ze všech členských zemí NATO.

Polsko v poslední době masivně zbrojí. Koupilo americké tanky Abrams a raketomety HIMARS, ale i tanky, bojové letouny a houfnice z Jižní Koreje.

Celkem loni Polsko vynaložilo na zbrojení 17,8 miliardy dolarů (389,6 miliardy korun).

V Polsku na jaře 2022 začal platit zákon, podle kterého musel stát loni navýšit výdaje na obranu na 2,2 procenta HDP a od letošního roku a v následujících letech na ni musí vydávat nejméně tři procenta HDP.

V poměru k výkonu ekonomiky mělo v loňském roce ze zemí NATO nejvyšší výdaje na obranu Řecko (3,76 %). Následovaly Spojené státy s 3,47 procenta a Polsko s 2,42 procenta HDP.

Nejasná 2 procenta

Povinnost zemí NATO vydávat z rozpočtu nejméně 2 % HDP na obranu země však v minulých letech byla zpochybněna. Na neexistenci takto striktního závazku poukázal někdejší předseda německé SPD Sigmar Gabriel.

Summit NATO z Walesu v roce 2014, na který se odvolávají všichni obhájci „2% závazku“, ve skutečnosti neobsahuje pevně stanovený závazek (2% podíl na HDP) týkající se výdajů členských států na obranu.

„NATO se nikdy neusneslo na dvou procentech, ale dělá se, že se tak stalo,“ uvedl tehdejší šéf vládní SPD.

Zpochybnil tak údajnou dohodu členských zemí aliance ze summitu.

V závěrech summitu NATO ve Walesu z roku 2014 stojí, že členské země, které zatím nedávají na obranu prostředky ve výši 2% podílu na HDP, se budou v příštích deseti letech snažit k tomuto cíli přiblížit směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu.

To je však zavádějícím způsobem vykládáno tak, že by členské státy měly do roku 2024 dosáhnout povinně podílu výdajů na obranu k HDP ve výši 2 procent.

Summit NATO, Wales 2014

Deklarace přijatá hlavami států a představiteli vlád – výňatek:

Spojenci, kteří již splňují směrnici NATO vydávat na obranu 2 % jejich HDP, si kladou za cíl v tom pokračovat i nadále.

Spojenci, jejichž současný podíl výdajů na obranu k HDP je nižší než uvedená úroveň (2 %):

  • zabrání jakémukoliv dalšímu snižování reálných výdajů na obranu
  • budou směřovat ke zvyšování reálných obranných výdajů při růstu HDP
  • kladou si za cíl během následující dekády směřovat k 2% závazku s ohledem na dosažení cílů v oblasti schopností NATO a vyplňování jejích nedostatků.

VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:

Fialova vláda plánuje uzákonit výdaje státu na obranu ve výši 2 % HDP