Růst globální ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 % namísto předpokládaných 3 % loni. Zařadí se tak mezi nejnižší za poslední desetiletí. Ve zprávě World Economic Situation and Prospects to uvedla OSN. Za slabším růstem stojí pandemie covid-19, invaze ruských vojsk na Ukrajinu, vysoká inflace a klimatická krize.
V příštím roce by se ekonomická situace mohla trochu zlepšit. Hrubý domácí produkt (HDP) se tak podle odhadu OSN zvýší o 2,7 procenta, ale jen v případě, že začnou ustupovat některé makroekonomické problémy.
Ve zprávě se uvádí, že krátkodobý hospodářský výhled zůstává velmi nejistý, neboť přetrvává nesčetné množství hospodářských, finančních, geopolitických a environmentálních rizik.
Globální ekonomiku negativně ovlivnilo oslabení růstu ve Spojených státech, Evropské unii a dalších vyspělých ekonomikách. Americká ekonomika v letošním roce vykáže růst pouze o 0,4 procenta po odhadovaném růstu o 1,8 procenta loni. Růst v EU podle odhadů zpomalí na 0,2 procenta z 3,3 procenta loni.
Mezinárodní měnový fond na konci ledna zveřejní aktualizovaný výhled vývoje světové ekonomiky. Šéfka MMF Kristalina Georgievová minulý týden uvedla, že fond pravděpodobně nezhorší svou říjnovou prognózu, podle které růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,7 procenta z 3,2 procenta loni. V říjnu MMF uvedl, že na 25 procent je pravděpodobné, že globální růst klesne pod dvě procenta, což se od roku 1970 stalo pouze pětkrát, uvedla agentura Reuters.
Podle odhadů MMF americká ekonomika letos vzroste o jedno procento a ekonomika Evropské unie o půl procenta.
OSN také uvedla, že tempo růstu čínské ekonomiky letos zrychlí na 4,8 procenta z loňských tří procent. Za růstem stojí opuštění od politiky nulové tolerance nemoci covid-19 a uvolnění měnové a fiskální politiky vládou. Růst ale pravděpodobně zůstane výrazně pod úrovní z doby před pandemií, kdy činil šest až 6,5 procenta.
MMF v letošním roce očekává růst čínské ekonomiky o 4,4 procenta. (at)