Minimální mzda od ledna stoupne o 1 100 korun na 17 300 korun, rozhodla vláda. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Minimální mzda v ČR od ledna 2023 stoupne o 1 100 korun na 17 300 korun. Rozhodla o tom vláda. Odbory přitom požadovaly růst minimální mzdy o 2 tisíce korun.
Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
„Nová výše minimální mzdy je kompromisním výsledkem jednání se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Odráží dnešní ekonomickou realitu. Navýšení minimální mzdy musíme nastavit obezřetně. Je důležité, aby firmy dokázaly zaplatit své zaměstnance a nezačaly kvůli dalším nákladům propouštět. Prioritou je pro nás míra nezaměstnanosti, která se v Česku stále drží na nejnižší úrovni v celé EU,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Průměrná mzda by podle aktuálních prognóz měla v příštím roce vzrůst o 5,3 procenta. Minimální mzda tak po navýšení o 1 100 korun dosáhne 41 procent průměrné mzdy.
„Chceme především ochránit zaměstnance a zajistit jim jistotu adekvátního nejnižšího možného příjmu za odvedenou práci. Víme, jaká je situace a že prakticky všechny ceny rostou, proto vnímáme, že je na místě zvýšit i tuto částku,“ dodal Jurečka.
Společně s minimální mzdou se upraví také nejnižší úrovně zaručené mzdy ve skupinách prací 1 a 8. Zaručené částky se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku a vyplácejí se v osmi stupních podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce.
Do první skupiny patří například pomocnice a pomocníci v kuchyni, uklízečky a uklízeči a další méně kvalifikované práce. Ve veřejné sféře se jedná o zaměstnance v první nebo druhé platové třídě.
Do osmé skupiny se pak řadí profese jako třeba finanční a obchodní ředitel/ka, makléř/ka na finančním a kapitálovém trhu, náročné tvůrčí systémové práce a podobně.
Ve veřejné sféře do ní spadají zaměstnanci v 15. a 16. platové třídě, tedy například pozice vrchních radů s vysokoškolským vzděláním.
ČMKOS přišla už počátkem léta s požadavkem, aby se minimální mzda ještě letos zvedla o 2 000 na 18 200 korun. Později odbory žádaly od ledna 2023 rovnou 20 tisíc korun, s čímž ovšem nesouhlasili zaměstnavatelé.
Částka 1 100 korun je však výrazně vyšší než původní Jurečkův návrh z října, kdy avizoval zvýšení do 400 korun.
O navyšování minimální mzdy jedná každoročně tripartita. Na částce se ani v loňském roce neshodla. Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí, protože náklady vzrostly. Zmiňují také rostoucí ceny energií či pohonných hmot. (pel)
