Vláda prozatím rezignovala na konsolidaci veřejných financí, upozornil prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Vláda zatím konsolidaci veřejných financí neřeší. Až k tomu dojde, bude tato konsolidace trvat déle, než by bylo nezbytně nutné. Opatření zvyšující povinné výdaje státu, jako je třeba plánované zvyšování počtu státních zaměstnanců nebo takzvané výchovné, totiž nejsou kryta na příjmové straně rozpočtu.
Upozornil na to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku svého úřadu ke zprávě vlády o pololetním plnění státního rozpočtu.
Státní rozpočet skončil v letošním pololetí se schodkem 183 miliard korun, což bylo meziročně o 82 miliard méně.
Prezident NKÚ zmínil, že letošní první pololetí bylo z hlediska státního rozpočtu specifické.
První tři měsíce hospodařil stát v rozpočtovém provizoriu, což významně ovlivnilo výdajovou stranu rozpočtu. Zároveň se do vývoje státního rozpočtu promítla končící covidová krize a zcela nečekaný nástup nové krize způsobené válkou na Ukrajině se všemi jejími důsledky
Tím zřejmě pro běžného občana nejcitelnějším důsledkem byl podle Kaly rychlý růst inflace. Její míra v půli roku 2022 dosáhla 16,6 procenta, což byl čtvrtý nejvyšší cenový nárůst mezi zeměmi EU.
Průměr EU převyšovala inflace v ČR o sedm procentních bodů. Tento rozdíl stojí za pozornost zejména ve vztahu k měnové a hospodářské politice v předchozích obdobích.
Stejně tak by nemělo uniknout pozornosti detailní srovnání v rámci jednotlivých komodit, kde například u oblečení a obuvi průměr inflace v zemích EU činil 1,6 procenta, zatímco v ČR dosáhla ve stejném segmentu výše 19,7 procenta.
Výdaje státu v prvním pololetí roku 2022 sice meziročně klesly o 7,9 miliardy korun, nicméně v druhém pololetí lze očekávat jejich značný nárůst.
Značně rizikovou výdajovou složkou jsou mandatorní výdaje, především pak dávky důchodového pojištění. Hospodaření důchodového systému končí od ledna 2020 pravidelně v deficitu a v prvním pololetí 2022 tento deficit činil 10,4 miliardy korun.
V tuto chvíli lze podle Kaly další vývoj státního rozpočtu jen těžko predikovat. Řada negativních jevů vyvolaných válkou na Ukrajině, energetickou krizí, migrační vlnou, vysokou inflací atd. tíží výdajovou stranu rozpočtu a vedla vládu v říjnu letošního roku k navýšení rozpočtového schodku o 95 miliard na 375 miliard korun.
„Je zřejmé, že vláda prozatím rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Až k ní přistoupí, bude konsolidace trvat déle, než by bylo nezbytně nutné, i kvůli opatřením, která navyšují mandatorní výdaje státu – ať už jde o plánované zvyšování počtu státních zaměstnanců, zachování minulou vládou schváleného výchovného či návrh zákona o financování obrany,“ řekl Kala.
„Tato opatření nejsou kryta na příjmové straně rozpočtu. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu jsou v současné turbulentní době vhodnější spíše jednorázová opatření než taková, která dlouhodobě zhoršují strukturu veřejných financí. Ty již tak vykazují strukturální deficit přesahující 200 miliard korun ročně, který je bez zásadních reforem veřejného sektoru prakticky neřešitelný,“ uzavřel Kala. (pel)
