Národní rozpočtová rada zkritizovala návrh státního rozpočtu kvůli strukturálnímu deficitu. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Národní rozpočtová rada (NRR) zkritizovala návrh státního rozpočtu. Návrh na rok 2023 i střednědobý výhled na další dva roky ukazují na vysoký strukturální deficit, což podle NRR způsobí další růst veřejného zadlužení.
Vládou schválený deficit státního rozpočtu na rok 2023 ve výši 295 miliard korun podle rady zcela nezohledňuje rozsah nerovnováhy.
Ve srovnání s návrhem, který byl představen na začátku září, a který počítal s deficitem 270 miliard korun, došlo nejen k prohloubení deficitu státního rozpočtu, ale i k přesunu části nerovnováhy do bilance státních účelových fondů – dominantně Státního fondu dopravní infrastruktury.
Zatímco původní návrh ze začátku září počítal s deficitním saldem fondů ve výši 2,7 miliardy korun, nový návrh tuto nerovnováhu zvyšuje na 33,4 miliardy korun. Celkové zhoršení salda oproti původnímu návrhu tak nepředstavuje 25 miliard korun, ale více než 55 miliard korun.
NNR považuje tento přístup k optické redukci deficitu za nevhodný. Zároveň se ukazuje, že současné nastavení státních účelových fondů je nefunkční.
Důvodem je nedostatečný rozsah vlastních příjmů, přičemž potřebná výše výdajů je následně kryta dotací ze státního rozpočtu.
To se podle NRR týká zejména Státního fondu dopravní infrastruktury. Není tak naplněn původní účel fondů, kterým je zajištění dostatečné a stabilní výše výdajů do určité oblasti.
NRR dlouhodobě na tento problém upozorňovala a domnívá se, že existence fondů v této podobě nepřináší významnější pozitiva, naopak snižuje transparentnost veřejných financí a může v součtu i prodražovat financování celkového veřejného dluhu, protože úrokové náklady Fondu mohou být vyšší než úrokové náklady samotného Ministerstva financí ČR (MF ČR).
Kromě toho rada stejně jako v minulosti upozorňuje, že očekávané příjmy státního rozpočtu by měly být kalkulovány pouze na základě platných zákonů. V minulosti bohužel toto nebylo vždy respektováno (např. zahrnutí výnosu tzv. digitální daně do rozpočtu na rok 2021, přičemž tato daň nebyla nikdy zavedena).
Předložený návrh rozpočtu kalkuluje s příjmy z odvodů výrobců energií a daně z mimořádných zisků, kdy ani pro jeden z těchto titulů neexistuje zákonný podklad, a ani nejsou známy konkrétní parametry.
„Jakkoli tedy Rada chápe mimořádnou složitost situace související s domácím i panevropským řešením energetické krize právě v čase sestavování státního rozpočtu, musí prezentovaný odhad příjmů označit za vysoce spekulativní, stejně jako očekávané saldo státního rozpočtu,“ uvedla rada.
Z makroekonomického hlediska je podle rady zřejmé, že rozpočet je mírně expanzivní. Ve srovnání s letošním rokem nedochází ke snížení strukturální nerovnováhy, která se stále pohybuje kolem 3 procent HDP. Pozitivní trend navíc není vidět ani v letech 2024 a 2025, kde dle předpokladů MF ČR dochází ke konzervaci strukturálního salda na úrovni 3 procent.
Tento fakt byl již několikrát předmětem zásadní kritiky ze strany NRR, protože vede k dalšímu nárůstu dluhové kvóty a vytváří tak předpoklad kolize s institutem dluhové brzdy do konce tohoto desetiletí.
Podle ní hrozí do konce desetiletí náraz do dluhové brzdy stanovené na 55 procent HDP. Rada se také domnívá, že plánovaný strukturální deficit, což je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
NRR také připomněla, že česká ekonomika aktuálně čelí vysoké míře inflace, ke které přispěla i příliš expanzivní fiskální politika posledních let.
Konzervování této expanze tak snižuje dezinflační tlaky v ekonomice vyvolané zpřísněním měnové politiky a proces snižování inflace se tak prodlužuje. (pel)
