Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.

Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování cen silové elektřiny na 6 Kč/kWh včetně DPH a cen plynu na 3 Kč/kWh včetně DPH pro maloodběratele.

Na příjmové straně tuto položku kompenzuje mimořádný příjem 100 miliard korun, který se skládá z windfall tax, tedy z mimořádného zdanění neočekávaných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a z odvodu 100 procent příjmů z prodeje elektřiny nad 180 EUR/MWh coby výsledku zastropování cen energií dle návrhu Evropské komise.

„Pokud jde o zavedení daně z neočekávaných zisků, ministerstvo financí má hotový návrh upravený dle dosud publikovaných parametrů Evropské komise. Konečné nařízení ale Komise oficiálně zveřejní teprve koncem tohoto týdne. Teprve poté do něj zapracujeme náš návrh. Takový postup není ideální, nicméně dnes bohužel nežijeme v ideálním světě, ale v ekonomické válce, kterou s námi Putinovo Rusko bez jakýchkoliv debat vede,“ řekl Stanjura.

Na výdajové straně rozpočtu 2023 jsou dalšími hlavními změnami oproti rozpočtu 2022 zhruba o 141,4 miliardy korun vyšší výdaje pro kapitolu ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů, na něž v příštím roce půjde meziročně o 93,1 miliardy korun více.

Z toho zhruba 19 miliard korun navíc představuje výchovné, tedy od ledna 2023 nově vyplácený příspěvek ke starobnímu důchodu ve výši 500 korun měsíčně pro ženy za každé vychované dítě.

„Průměrný starobní důchod letos díky opakovaným valorizacím penzí přesáhl hranici 18 tisíc korun a příští rok poroste zhruba na 19,5 tisíce. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o téměř 4 tisíce korun měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ uvedl Stanjura.

Další klíčovou výdajovou položkou je 22,7 miliardy korun navíc pro ministerstvo obrany na nezbytnou modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující agrese Ruské federace na Ukrajině.

Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou rovných 111,8 miliardy korun a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta s ambicí vlády zajistit nejpozději v roce 2025 výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP a plnit tím členský závazek Severoatlantické alianci.

Významným výdajem rozpočtu je dále 17 miliard korun navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce, čímž transfer ze státního rozpočtu vzroste z letošních 124,8 miliardy korun na 141,8 miliardy korun ročně.