V Německu sníží DPH na odběr plynu z 19 % na sedm procent. (Ilustrační foto)
V Německu sníží DPH na odběr plynu z 19 % na sedm procent. V Česku zůstává pro spotřebitele plynu v platnosti základní sazba DPH ve výši 21 %. Německá vláda kancléře Olafa Scholze chce snížením DPH zmírnit dopad dodatečného zatížení spotřebitelů, kteří budou muset od října platit speciální poplatek za obstarání plynu, který má uchránit dodavatele před insolvencí.
Tento speciální „kompenzační“ poplatek může některé domácnosti v Německu vyjít až na 480 eur (v přepočtu téměř 12 tisíc Kč) ročně.
„Vláda souhlasí s tím, že odběratelé plynu by neměli být dále zatíženi dodatečnou daní z poplatku za odběr plynu. Spolková vláda se proto rozhodla dočasně snížit daň z přidané hodnoty u plynu na sedm procent,“ oznámil Scholz.
Snížená sazba DPH bude platit, dokud bude účtován uvedený speciální poplatek za obstarání plynu, tj. do března 2024.
Německo se snažilo od Evropské komise získat výjimku, aby „kompenzační“ poplatek nebyl zatížen daní z přidané hodnoty. To však Evropská komise zamítla.
Proto se německá vláda rozhodla snížit DPH na plyn.
Kancléř při oznámení snížení sazby DPH na plyn zopakoval prohlášení, že vláda nenechá v době vysoké inflace nikoho bez pomoci. Připravuje celý balík opatření, která mají lidem pomoci vypořádat s vysokou inflací.
Inflace v Německu dosáhla v červenci 7,5 % meziročně.
V Česku zůastává 21 %
V České republice je v letošním roce účtována spotřebitelům za plyn DPH ve výši 21 %. O snížení sazby DPH se neuvažuje.
Pro poslední dva měsíce roku 2021 rozhodlo Ministerstvo financí České republiky (pod vedením Aleny Schillerové za ANO) o prominutí DPH u elektřiny a plynu, aby tím částečně snížilo dopad prudkého nárůstu cen energií.
Prominutí daně se týkalo všech zákazníků, tj. domácností i podnikatelů.
Toto rozhodnutí o prominutí DPH však ministerstvo v letošním roce (již pod vedením Zbyňka Stanjury za ODS) zrušilo, respektive, označilo jej za nezákonné.
„Po provedeném přezkumném řízení bylo ministrem financí zrušeno rozhodnutí o prominutí DPH za dodání elektřiny a plynu v listopadu a prosinci 2021. Rozhodnutí bylo shledáno nezákonným pro rozpor s daňovým řádem i s právem EU. Loňské prominutí daně stálo veřejné rozpočty zhruba 5,4 mld. Kč,“ uvedl v červnu 2022 resort financí.
Toto rozhodnutí vysvětlilo tím, že z pohledu daňového řádu nebyla naplněna podmínka mimořádné události předpokládaná daňovým řádem, kdy argument výkyvů cen energií uvedený v generálním pardonu nelze považovat za mimořádnou událost.
Za tuto událost jsou vnímány především živelní pohromy jako tornádo na jižní Moravě, covidová a jiné epidemie, válečné konflikty, rozsáhlé průmyslové havárie, apod.
„Skutečnost, že i významný růst cen energií má negativní dopady na poplatníky a plátce DPH, tak sama o sobě nestačí pro naplnění zákonných podmínek prominutí daně prostřednictvím generálního pardonu.“
„Jako druhý důvod pro zrušení generálního pardonu byl shledán rozpor s právem Evropské unie určujícím minimální sazby DPH. Snížená sazba u dodání plynu a elektřiny nemůže být obecně nižší než 5 %, konkrétně v případě České republiky nižší než 10 % (druhá snížená sazba),“ uvedlo ministerstvo.
„Rád bych zdůraznil, že zrušení loňského opatření bývalé ministryně financí není žádným mým politicky motivovaným rozhodnutím, ale výsledkem transparentního přezkumného řízení u nezávislé rozkladové komise. Ta prošetřovala vnější podnět právnické osoby, přičemž ministr financí je za zákona povinen se každým takovým podnětem zabývat,“ upřesnil ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Výsledek vnímám hlavně jako procesní narovnání toho, že není možné ohýbat nástroje daňového řádu směrem k vlastním politickým cílům. Především chci ale všechny uklidnit, že občanům ani firmám tímto rozhodnutím nevzniká povinnost komukoliv cokoliv zpětně doplácet,“ dodal.
Původní rozhodnutí o prominutí daně je zrušeno s právními účinky až ode dne právní moci rozhodnutí v přezkumném řízení.
Fakticky proto nedošlo ke změně daňových povinností na DPH za předmětné zdaňovací období. Daňovým subjektům tak nevznikla povinnost podat např. dodatečná daňová přiznání za listopad, prosinec či čtvrté čtvrtletí roku 2021, stejně tak nevznikl ani dodatečný nárok na odpočet daně.
Spotřebitelé tedy nemuseli vracet již prominutou DPH. Také v oblasti účetnictví zrušení původního rozhodnutí nepřináší žádné dodatečné zásahy.
Celkový dopad loňského prominutí DPH odhaduje Ministerstvo financí i v důsledku krachu některých dodavatelů energií a výrazného zvýšení záloh u dodavatelů poslední instance na 5,4 mld. Kč u veřejných rozpočtů. V přepočtu na státní rozpočet tak prominutí daně stálo zhruba 3,6 mld. Kč. (sfr)
