Energetická skupina ČEZ za 1. pololetí roku 20222 vydělala 33,6 miliardy korun. (Ilustrační foto)
Energetická skupina ČEZ za 1. pololetí roku 20222 vydělala 33,6 miliardy korun. Meziročně si polepšila o 32 miliard korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy korun na 59,3 miliardy korun.
V samotném 2. čtvrtletí dosáhl provozní zisk před odpisy (EBITDA) výše 15,6 miliardy korun a čistý zisk hodnoty 6,9 miliardy korun.
Za 1. pololetí EBITDA činila 59,3 miliardy korun. Meziroční růst o 27,7 miliardy korun reflektuje enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích, vysokou provozní spolehlivost elektráren a rekordní zisk z tradingu s komoditami.
Čistý zisk dosáhl 33,6 miliardy korun. Meziroční růst o 32 miliardy korun byl nad rámec provozních vlivů způsoben ztrátou v roce 2021 ve výši 11,6 miliardy korun z titulu tvorby opravných položek k majetku.
„Čistý zisk za celý rok 2022 očekáváme na úrovni 60 až 65 miliardy korun, přičemž tato predikce je vystavena riziku vývoje cen komodit, disponibility výrobních zdrojů a riziku potenciálního zavedení sektorové či jiné daně v ČR. Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky, by podle něj mezi akcionáře bylo rozděleno 48 až 52 miliardy korun. Pro majoritního akcionáře – Českou republiku – by to znamenalo příjem 34 až 36 miliardy korun.
„Česká republika za 30 let od vzniku akciové společnosti ČEZ získala přes 1 145 miliardy korun. Na daních, dividendách, darech a za emisní povolenky celkem 771 miliardy korun a podíl České republiky na zvýšení hodnoty firmy vzrostl o 374 miliardy korun,“ doplnil Beneš.
Za 30 let se současně podařilo snížit emise CO2 na poloviční úroveň, emise dusíku na 11 procent a emise SO2 pod 1 procento úrovně roku 1992.
Výroba elektřiny ze současných obnovitelných a jaderných zdrojů dosáhla v 1. pololetí výše 16,8 TWh a meziročně vzrostla o 1 procento.
Výroba z emisních uhelných a paroplynových zdrojů dosáhla úrovně 10 TWh a meziročně naopak klesla o 6 procent zejména v důsledku nižší výroby elektřiny v paroplynové elektrárně Počerady o 47 procent.
ČEZ podle finančního ředitele Martina Nováka čelí enormním požadavkům na likviditu kvůli zajištění uzavřených komoditních obchodů. Aktuálně má na energetických burzách a u obchodních protistran vázáno 89 miliard korun.
„Hotovost, kterou je ČEZ povinen doplňovat z titulu růstových výkyvů tržních cen komodit, často přesahuje hodnotu 100 milionů EUR denně, kterou je ČEZ povinen uhradit do druhého dne. Na pokrytí dalšího vývoje trhů má ČEZ aktuálně k dispozici celkem 136 miliard korun likvidních prostředků a úvěrových linek,“ uvedl Novák.
„Více než polovinu – 3 miliardy EUR – tvoří prostředky plynoucí z uzavřené úvěrové smlouvy s ČR. Dosud ČEZ v rámci této smlouvy načerpal 2 miliardy EUR a zbývající až 1 miliardu EUR může čerpat do 5 dnů od požádání. Smyslem půjčky je pokrytí neočekávaného skokového růstu tržních cen elektřiny, a tím požadavků na dodání hotovosti na burzy a obchodním protistranám, kterým se ČEZ zavázal dodat elektřinu v budoucnu,“ dodal Novák.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o 4 procenta, klimaticky a kalendářně přepočtena pak o 2 procenta.
Spotřeba u velkých podniků klesla o 2 procenta, spotřeba domácností klesla o 11 procent zejména v důsledku nadprůměrných teplot v 1. pololetí 2022 a také díky covidu-19, protože v roce 2021 pracovalo více zaměstnanců z domova.
Většinovým akcionářem ČEZu je stát. Prostřednictvím ministerstva financí drží 70 procent akcií. (pel)
