Schodek státního rozpočtu České republiky se ke konci července 2022 prohloubil na 192,7 miliardy korun. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Schodek státního rozpočtu České republiky se ke konci července 2022 prohloubil na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard korun. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červencový výsledek od vzniku ČR.

Informovalo o tom ministerstvo financí.

Za meziročním zlepšením salda o 86,7 miliardy korun stála i nadále především menší omezení související s letošním průběhem epidemie covid-19 a tomu odpovídající transfery a vládní kompenzace na počátku roku.

Příjmové straně pomohly daňové výnosy meziročně vyšší o více než 17 procent.

Na druhou stranu vysoké ceny ovlivnily výdaje např. v podobě mimořádné valorizace důchodů či navýšených dávek na bydlení a hmotné nouze, uprchlická krize pak vedla k růstu humanitární pomoci.

Důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajině budou pokračovat i ve zbývající části roku.

„Po červnovém zlepšení salda rozpočtu stát v červenci hospodařil s očekávaným mírným deficitem okolo 10 miliard. Celkový schodek 193 miliard je zlepšením salda o 87 miliard oproti loňskému roku, který ale určitě není měřítkem, se kterým se chceme porovnávat,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Na výdajové straně rozpočtu pokračuje už třetí měsíc silné tempo investiční aktivity státu, které standardně dále zrychluje ve druhém pololetí.

Hlavně státní fondy dopravní infrastruktury a životního prostředí získaly už o více než 10 miliard více než v loňském rekordním roce.

„Na příjmové straně se v červenci díky čtvrtletním plátcům tradičně daří inkasu z DPH, které se stejně jako inkaso příjmových daní letos vyvíjí nad očekávání dobře a vláda mohla tyto nové daňové příjmy novelou rozpočtu využít k financování zejména pomoci s rostoucími cenami energií,“ řekl Stanjura.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 8,9 procenta na 911,2 miliardy korun.

Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 87,4 miliardy.

Naopak poklesly o 7,7 miliardy korun příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy korun).

Celkové výdaje rozpočtu pak meziročně klesly o 11,9 miliardy korun na 1,104 bilionu korun.

Běžné výdaje klesly o 20,3 miliardy korun přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdaje související se solidární pomocí uprchlíkům.

Snížily je především nižší výplaty protiepidemické pomoci.

Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 8,4 miliardy korun.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách, které stouply o 26,8 miliardy korun, se nejvíce podílely výplaty důchodů (o 22,5 miliard korun) navýšené lednovou valorizací o 5,2 procenta a mimořádnou červnovou o 6,3 procenta.

Z ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (o 5,2 miliardy korun) v souvislosti s výplatou humanitární dávky.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila v minulém týdnu novelu rozpočtu na rok 2022 se schodkem 330 miliard korun. Celkové příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun a celkové výdaje 2,008 bilionu korun.

Původně byl přitom v březnu schválen rozpočet se schodkem 280 miliard, tedy nižší o 50 miliard korun.

Novelu rozpočtu by měla sněmovna projednávat v září. (pel)